Když v roce 2014 vyšel Middle-earth: Shadow of Mordor, přinesl jednu z nejzajímavějších herních mechanik své doby. Systém Nemesis dokázal z obyčejných nepřátel vytvářet osobní rivaly, kteří si pamatovali předchozí střetnutí, postupovali v hierarchii Sauronovy armády a při dalším setkání vám s radostí připomněli každou porážku. O tři roky později na tento nápad navázalo pokračování Shadow of War, které jej rozšířilo o budování vlastní armády a dobývání pevností. Je mi jasné, že oba tituly už velká část hráčů dávno zná, ale s příchodem kolekce Middle-earth: Shadow Bundle na Nintendo Switch 2 není od věci si připomenout, proč si získaly takovou oblibu a zda mají co nabídnout i po tolika letech.
Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2
První díl nás zavádí do Mordoru, kde se ujímáme role hraničáře Taliona. Ten po smrti své rodiny přichází také o vlastní život, díky spojení s duchem elfského kováře Celebrimbora se však vrací mezi živé a vydává se pomstít těm, kteří za tragédií stojí. Příběh pracuje s prostředím Tolkienovy Středozemě poměrně volně a rozhodně se nesnaží o věrné převyprávění známých událostí. Přesto dokáže nabídnout několik zajímavých momentů, i když samotná zápletka patří spíše k předvídatelnějším stránkám hry.
Po herní stránce je Shadow of Mordor kombinací otevřeného světa, plížení a akčních soubojů, které si berou značnou inspiraci ze série Batman: Arkham. Talion dokáže plynule přecházet mezi jednotlivými protivníky, odrážet jejich útoky a postupně odemykat nové schopnosti. Velkou roli hraje také využívání prostředí, lukostřelba nebo nenápadné likvidování nepřátel. Soubojový systém je jednoduchý na pochopení a stále dokáže zabavit, přestože při delším hraní začne být poněkud stereotypní. Podobně jsou na tom vedlejší aktivity, jejichž náplň se postupně opakuje, a ani samotný otevřený svět už dnes nepůsobí tak zajímavě jako při původním vydání.
Zásadní rozdíl oproti ostatním akčním adventurám ovšem představuje zmíněný systém Nemesis. Každý významnější skřet má vlastní jméno, vlastnosti, slabiny a postavení v armádě. Pokud vás některý z nich porazí, může získat povýšení, zesílit a při příštím setkání se vám za předchozí neúspěch vysmívat. Stejně tak se může vrátit nepřítel, kterého jste považovali za mrtvého. Právě díky tomu vznikají situace, které nejsou pevně předepsané scénářem, ale vycházejí z vašeho vlastního hraní. A musím uznat, že tento nápad neztratil své kouzlo ani po dvanácti letech.
Pokračování Middle-earth: Shadow of War na stejných základech staví podstatně rozsáhlejší dobrodružství. Talion s Celebrimborem tentokrát usilují o vytvoření nového Prstenu moci a jejich konflikt se Sauronem nabírá mnohem větší rozměry. Hra přináší rozmanitější lokace, širší možnosti vývoje postavy, nové schopnosti a především propracovanější systém ovládání skřetích kapitánů. Z někdejších protivníků můžete vytvářet spojence, posílat je proti ostatním velitelům a následně s jejich pomocí dobývat nepřátelské pevnosti. Nechybějí přitom zrady, soupeření mezi veliteli ani nečekané návraty starých známých.
Právě dobývání pevností patří mezi nejzábavnější novinky druhého dílu. Příprava vlastní armády, výběr velitelů a následný útok dokážou nabídnout skutečně povedené momenty, zejména když se do plánované bitvy připlete některý z vašich dlouholetých rivalů. Shadow of War ovšem zároveň doplácí na svou velikost. Aktivit je místy až zbytečně mnoho, správa výbavy a získávání stále lepších předmětů odvádějí pozornost od samotné akce a některé úkoly se časem začnou opakovat. Ani vyprávění se nevyhne slabším okamžikům a jeho zacházení s Tolkienovým světem nemusí vyhovovat každému fanouškovi. Přesto jde o povedené pokračování, které dokáže původní Nemesis systém rozvinout způsobem, díky němuž má hráč mnohem větší vliv na dění v Mordoru.
V tomto ohledu se oba díly příjemně doplňují. Shadow of Mordor nabízí sevřenější dobrodružství, které tolik nezdržuje vedlejšími systémy, zatímco Shadow of War sází na množství možností a výrazně větší měřítko. Ani jeden titul se sice nevyhnul opakujícím se činnostem a určitým nedostatkům v otevřeném světě, jejich největší přednost však zůstává stejná. Málokterá hra dokáže z náhodného střetnutí s obyčejným protivníkem vytvořit tak osobní záležitost.
Jak si oba díly vedou na Nintendo Switch 2?
O převod obou her na Nintendo Switch 2 se postaralo studio Aspyr, přičemž kolekce obsahuje Shadow of Mordor v edici Game of the Year a Shadow of War v Definitive Edition, tedy včetně příběhových rozšíření a dalšího dodatečného obsahu. Pokud však někdo očekával výraznější technické vylepšení, může být z výsledku trochu zklamaný. Obě hry běží v televizním i handheldovém režimu při cílových 30 snímcích za sekundu a nenabízejí možnost přepnout na výkonnostní režim s 60 FPS. V docku se rozlišení pohybuje kolem 1080p, zatímco při hraní na cestách dochází ke snížení ostrosti obrazu a některých grafických detailů. Výraznější rozdíly jsou patrné především u Shadow of War, kde se projevuje omezená kvalita vzdálenějších objektů a vegetace. Technická stránka navíc není úplně bezproblémová.
Objevují se drobné propady snímkové frekvence, občasné doskakování objektů a delší načítací časy. Na druhou stranu nejde o nedostatky, které by obě dobrodružství zásadně znehodnocovaly. Jen je trochu škoda, že se nepodařilo výkon novější konzole využít lépe, zejména když jde o hry staré devět a dvanáct let. Hlavní předností portů tak zůstává především možnost prožít obě rozsáhlá dobrodružství na cestách.
Middle-earth: Shadow Bundle je i přes technické výhrady příjemným návratem ke dvojici akčních adventur, které mají stále co nabídnout. Souboje dokážou zabavit, budování vlastní armády ve druhém dílu přidává další možnosti a systém Nemesis zůstává hlavním důvodem, proč se k oběma hrám vracet. Pokud jste je dosud nehráli, dostáváte kompletní balíček dvou kvalitních dobrodružství ze Středozemě. Pro veterány, kteří už Mordor několikrát osvobodili, je však důvod k opětovnému pořízení podstatně slabší. Především proto, že Switch 2 verze kromě přenositelnosti nenabízí žádná výraznější vylepšení.
Za recenzní kopii děkujeme společnosti Sandbox Strategies
+ Klady
- Stále výborný systém Nemesis
- Zábavný soubojový systém
- Dobývání pevností a budování armády
- Kompletní obsah obou her
- - Možnost hraní na cestách
- Zápory
- Omezení na 30 FPS
- Minimum technických vylepšení
- Opakující se vedlejší aktivity
- Občasné technické nedostatky
- - Zbytečná rozvleklost druhého dílu