RECENZE: Dread Delusion – Psychotický návrat do éry Morrowindu

Pokud nostalgicky vzpomínáte na dobu, kdy byly virtuální světy záhadné, nebezpečné a nevodily hráče za ručičku, Dread Delusion od vývojářů ze studia Lovely Hellplace je přesně tím titulem, který vám vrátí pocit čistého objevitelského nadšení. Vydavatel DreadXP zaštítil projekt, který otevřeně vzdává hold RPG klasikám z přelomu tisíciletí, jako je The Elder Scrolls III: Morrowind nebo sérii King's Field, ale zároveň si buduje naprosto vlastní, podmanivou a nezaměnitelnou identitu.

Recenzovaná verze: PC

Svět, kde bohové krvácí a lidstvo lže

Nejsilnější stránkou celé hry je její fascinující a precizně budovaný svět. Pryč jsou generické high-fantasy šablony plné tradičních elfů a skřetů. Zde se ocitáte v Oneironu – bizarní zemi tvořené létajícími kontinenty a ostrovy, které plují na obloze. Samotný povrch planety je totiž nenávratně zničen a sužován neúprosnou kletbou nemrtvých. Lidstvo zde přežívá v oblacích pod nadvládou rigidní a militantní inkvizice známé jako Apostatic Union. Tato frakce aktivně loví, zotročuje a popravuje takzvané „nelegální bohy“, z jejichž těl a magické krve mechanicky odčerpává energii potřebnou pro chod lidské civilizace.

Atmosféra hry je silně psychedelická, snová, tísnivá a protkaná všudypřítomným okultismem. Příběh vás v roli propuštěného vězně okamžitě vrhne doprostřed eskalujících politických intrik, náboženských válek a filozofických třenic. Lore hry je neskutečně detailní. Objevování historie jednotlivých frakcí, odpadlých sekt a podivných stvoření obývajících houbové lesy či obří mauzolea vás donutí číst každou nalezenou knihu a detailně zpovídat každé NPC.

Svoboda volby a triumf čisté explorace

Dread Delusion exceluje v designu úkolů a nelinearitě. Téměř každý problém nebo úkol v tomto světě má několik plnohodnotných řešení. Můžete být přímočarý bojovník, který vše řeší ocelí, proplížit se nepřátelským táborem ve stínech, nebo pomocí lockpickingu otevírat alternativní cesty. Nejsilnější zážitek však hra nabízí, pokud investujete body do vlastností jako je charisma, zakázané znalosti nebo inteligence. Mnoha vyhroceným konfliktům se lze zcela vyhnout jednoduše tím, že o dané kultuře či zapomenutém božstvu víte víc než vaši protivníci, případně klíčové postavy přesvědčíte silou argumentů. Vaše morální volby mají navíc hmatatelný dopad na herní svět a reálně formují osudy celých komunit a létajících ostrovů.

Samotné zkoumání světa je nesmírně uspokojivé a tvoří jádro celé hratelnosti. Postava se na otevřených prostranstvích pohybuje nezvykle rychle, což odbourává zdlouhavé cestování a motivuje vás odbočit z cesty k jakékoliv podezřelé jeskyni, plovoucímu vraku nebo opuštěnému hradu. Hra navíc minimalizuje moderní uživatelské rozhraní – nečekejte žádné svítící trajektorie ani agresivní ukazatele úkolů přímo na obrazovce. Orientovat se musíte podle mapy, kompasu a samotných záchytných bodů v krajině. Postupně se navíc dostanete k pokročilým mechanikám, jako je alchymistické vaření lektvarů, kovářské vylepšování zbraní, nákup vlastních domů a nakonec i k velení nad vlastní upravitelnou vzducholodí, což dává průzkumu Oneironu zcela nový rozměr. Celkový obsah hry vám zabere přibližně 25 až 35 hodin v závislosti na tom, jak moc se budete věnovat vedlejším úkolům a odhalování skrytých tajemství.

Progrese, která odměňuje zvědavost

Velmi mě zaujal způsob, jakým hra přistupuje k vývoji postavy a ekonomice. Klasické levelování a honbu za lepšími statistikami zde nečekejte, vše je podřízeno objevování. Chcete-li zvýšit své atributy, musíte hledat skryté svatyně a plnit výzvy, které vám dají permanentní bonusy. Skvělým prvkem je také správa vlastního zázemí. Když si po hodinách toulání konečně koupíte dům a postupně si ho vybavíte alchymistickými stoly nebo kovářskou dílnou, hra získá skvělý pocit domova a bezpečného útočiště v jinak nepřátelském vesmíru. Investice do vlastní vzducholodi pak kompletně mění dynamiku hry v její druhé polovině, kdy se z pěšího průzkumníka stáváte kapitánem křižujícím oblohu, což dává prozkoumávání vertikálního světa neuvěřitelný pocit moci.

Achillova pata - soubojový systém a mechaniky

Abych byl objektivní, největší a v podstatě jedinou zásadní slabinou celé hry je pro mě její soubojový systém. Boj nablízko je velmi rigidní, mechanický a primitivní. Omezuje se na neustálé klikání pro útok, občasné krytí štítem a úskoky směrem dozadu. Umělá inteligence nepřátel je extrémně jednoduchá, monstra a vojáci vás většinou jen slepě pronásledují a přímočaře útočí.

Jakmile navíc skrze kovářství vylepšíte své zbraně na mistrovskou úroveň nebo odemknete silnější magická zaříkadla, veškerá výzva ze hry kompletně vymizí. Vzhledem k tomu, že za samotné zabíjení řadových nepřátel navíc nezískáváte žádné zkušenostní body (zkušenostní fragmenty sbíráte výhradně průzkumem světa a plněním úkolů), boj se časem stává spíše otravnou překážkou než zábavou a nepřátele budete mít tendenci jednoduše obbíhat. Hra občas trpí i drobnými nezávislými neduhy, jako jsou nespolehlivé zápisy v deníku úkolů nebo občasné zaseknutí postavy v geometrii terénu.

Vizuální halucinace a nostalgický audio design

Grafická prezentace je nekompromisní oslavou staré estetiky prvního PlayStationu. Nízkopolygonové 3D modely, záměrně pixelovaté textury a specifické chvění obrazu vyvolávají silnou nostalgii po první generaci konzolí. Vývojáři tento retro styl povýšili použitím sytých, až toxicky neonových barevných palet, kde dominuje fialová, temně růžová a jedovatě zelená. Tento styl vizuální halucinace perfektně podtrhuje snovou realitu Oneironu, ačkoliv je jasné, že čistě esteticky nesedne každému modernímu hráči. Vše ideálně doplňuje tajuplný a minimalistický soundtrack, který perfektně buduje ponurou a izolovanou náladu celého dobrodružství.

Dread Delusion je triumfem skvělého scénáře, originality a atmosférického designu nad obřími produkčními rozpočty. Pokud dokážete zcela přimhouřit oko nad primitivním a těžkopádným soubojovým systémem, získáte na zhruba 30 hodin jedno z nejzajímavějších, nejkomplexnějších a nejupřímnějších nezávislých RPG poslední doby.

Za poskytnutí recenzní kopie děkujeme společnosti DreadXP.