Tohle vyjádření jsem od založení naší nové značky Jsem Gamer vůbec psát nechtěl. Nemám rád drama, nechci nikoho špinit a zároveň nechci svůj koníček proměnit v řeholi, ve kterou se to už pomaličku proměňuje. Bohužel mě nedávné události donutily napsat i svoji verzi ohledně konfliktu s panem Pokorným, neboli zakladatelem svého žlutého YouTube kanálu a webu. Pokud jste na jeho streamy chodili, tak mě určitě znáte a víte, že jsem s tímto člověkem dlouhé roky spolupracoval, i když mě vícero lidí z osobního života varovalo, ať to nedělám. Za celou dobu jeho působení si můžete všimnout, že se u něj na streamech střídali lidé z Nintendo komunity, kteří tam pak chodit přestali. Proč asi? Pan Pokorný měl ohledně jejich zmizení ze streamů vždy dokonalou výmluvu, pravda ale byla jinde. To ale není důvod, proč toto vyjádření píšu.
Pokusím se vám tu po kapitolách osvětlit různorodá tvrzení, která pan Pokorný na jednom svém streamu o nás a hlavně o mně špinavě prohlásil. Celá migrace webu a domény nebyla plánovaná. Byla i pod dohodou, že proběhne v míru a bez dramat či házení špíny. To samozřejmě tento člověk po týdnu, kdy jsme mu vyšli se vším na ruku, porušil a udělal live stream, ve kterém šířil polopravdy či úplné lži. Porušil tím naši dohodu, kterou my jsme do té doby dodržovali. Bohužel obepisování našich kontaktů a házení špíny na nás to celé zlomilo. My jsme nikde nešířili zlo kolem projektu pana Pokorného. Jednali jsme kulantně a slušně a v rámci určitých mezí to plánujeme dělat nadále. Nebudeme tu zveřejňovat fotky či citlivé informace o zmíněném člověku, i když by to bylo zasloužené. Nechceme klesnout do takové žumpy, do které se může namočit čistě jen narcistický sociopat. Proto si to tu vše probereme v rámci mého úhlu pohledu a budu doufat, že tímto bude toto drama navždy ukončeno. Nepotřebuji, abyste byli na straně našeho týmu. Jediné, co chci, je, abyste si naši verzi vyslechli a zařídili se podle vlastního úsudku. Začněme tedy začátkem konce.
Kapitola první: Záhada ukradeného webu
Jedna z věcí, která se v kuloárech pořád opakuje, je to, že jsme panu Pokornému ukradli web. Bohužel nejspíš tento člověk nezná definici toho, co to znamená. Než vám ji ale také osvětlím, pojďme se podívat na vznik nového webu. Předtím, než k faceliftu došlo, psal jsem několik let pro ten starý. Ten nebyl pro kvalitní redakční práci moc způsobilý. Nejenže pan Pokorný měl všude svoji podobiznu a své projekty, které s herní branží nesouvisely, ale chtěl po mně na denní bázi redaktorskou práci. Když jsem byl nemocný či neměl čas kvůli osobnímu životu, dostával jsem hlasovky o tom, jak si ho nevážím, kde jsem a že na něj kašlu. Ano, dohodou byl notebook v hodnotě 25 tisíc. Ten jsem měl pomocí článků splácet, dar to nebyl. Jako to platí u všeho od pana Pokorného.
On jen bere a nedává. Já byl ale spokojený, chodil jsem na streamy, které mě bavily, a plnil si sen redaktora. Měl jsem svůj e-mail a zařizoval jsem si recenzáky. Bavilo mě to. Odešel jsem z webu Somhráč, to je ten web, o kterém tvrdí pan Pokorný, že jsem ho zradil. Ne, byla to dohoda. Nyní s tímto webem spolupracujeme a po útoku hackerů jsme jim zdarma vytvořili nový web a spadají pod naši značku. Tady jsem měl ale větší svobodu. Pan Pokorný se o web prakticky nestaral, posílal mi PR zprávy, ať je sepíšu, občas si nahodil tiskovou zprávu či mi napsal, ať za něj napíšu report z akce, na které byl, a já na ní byl za jinou redakci.
Poté tam byl další člověk, jenž si bral klíče na recenze a dodával je čistě ve formě AI recenzí, což znamená, že hry nehrál a nechal si to celé udělat čistě umělou inteligencí. Dělejte pak kvalitní novinařinu. Do hry pak vstoupil Bildas, jenž, jak si pak dole přečtete, udělal upgrade webu z dobré vůle. Bylo to na doméně, kterou pan Pokorný vlastní, a měl to být regulérní web, který neměl být o jednom pařanovi, jím. To se rychle měnilo. Co měla být na úvodní stránce videa bez něho na náhledovce, se rychle stala slideshow, na které byl všude on. Promo jeho bytu u moře a dalších věcí jakbysmet. Samozřejmostí bylo, že si jen vymýšlel a úkoloval Bildase se vším, ideálně aby to bylo hned. Za práci mu posílal snad dvě stovky měsíčně a to, že Bildas to prodat nechtěl? To by bylo nevyčíslitelné. Samozřejmě jen samotný web by byl v normálních hodnotách, jenže za několik týdnů s těmi výmysly se hodnota prostě přehoupla. Pan Pokorný si s Bildou nerozuměl, proto jsem komunikaci přebral já. Byl jsem šéfredaktor. Pan Pokorný i řekl volně cituji „Na ten web kašlu, dělej si s ním, co chceš. Pokud tě Bilda naštve, řekni a uděláme jinej, mně je to jedno.“. Obnovil jsem kontakty, u kterých tvrdí, že jsem je ukradl, a navázal i nové. Zajímalo by mě, jak se kradou kontakty. To když někomu napíšete, tak mu druhý, od koho kontakt máte, nemůže napsat taky? Další výmysl pana Pokorného.
Na webu jsem pracoval denně 4 až 6 hodin. Bavilo mě to, ale bylo to úmorné. Sice jsem tím splácel notebook, ale odečty nebyly nikdy transparentní. Částky stržené se měnily, až se usneslo, že budu měsíčně za novinky mít strženo tisíc korun. Za práci 4 až 6 hodin denně, uznejte sami. Navíc mi vyúčtování stržení ukazoval jednou za půl roku a hodně věcí se v tom ztratí. Takže tak.
Já ale nepsal kvůli notebooku, ale protože jsem měl web pod svojí správou a bavilo mě to. Postupně jsem tak začal web přetvářet na více profesionální a ano, barva žlutá šla pryč i obličej pana Pokorného, fotku jsme ale v sekci redakce nechali až skoro do konce. O všech těchto změnách ale věděl. Komunikoval jsem je s ním a sám mi je odkýval. Ano, je to tak.
Je i video, které má pod paywallem, kde mluví o budoucnosti kanálu a říká tam, že web si žije svým životem a že mu to vyhovuje. Sám se o něj nestaral, stejně jako o YouTube kanál. Během toho už zuřily menší žabomyší války. Pan Pokorný sem tam někomu z týmu napsal a svým sobeckým, egoistickým jednáním ho naštval, ordinoval si na počkání blbosti a nikomu ani nevyšel vstříc. Často tak Zelda a Bildas mluvili o tom, že si založí vlastní doménu. Já byl proti. Říkal jsem, že dokud nesplatím notebook, nikam nejdu. Kluci kvůli mně čekali. Bohužel to nešlo udržet. Hádky a výmysly eskalovaly až do té doby, kdy už pro mě web byl čistě jen prokletí. Jednoho večera, kdy Bildas se Zeldou si stěžovali, jak si pan Pokorný neváží práce a zle se vyjadřuje k tomu, že Zelda dostal RE Requiem na recenzi, no, dalo za své. Já se naštval, přikázal odebrání přístupu panu Pokornému, stejně ničím nepřispíval. Po vychladnutí jsem na to zapomněl.
Pan Pokorný se uráčil po dvou měsících dojít na web s tím, že si tam hodí tiskovou zprávu o Comic Conu, aby měl zajištěné vstupenky zdarma. To mu nešlo, protože se nemohl přihlásit, a v tom to započalo.
Nespočet hlasovek v osm večer, ať vypadneme, že končíme, jak si to můžeme dovolit. Já na to odebrání příštupu samozřejmě zapomněl, situace se uklidnila, až aby o dvě hodiny později pan Pokorný zjistil, že jsme smazali i jeho češtiny, kterých bylo slovy pět. Došlo k tomu během čištění i češtin jeho parťáka, jenž celou naši redakci vždy pomlouval, a to i mě. Je to ten, co dělal jen AI content, a toho jsme u nás nechtěli.
Ano, tohle je jediná informace, kterou jsme panu Pokornému zatajili, a omlouvám se. Bylo to v afektu a jako důsledek vykořisťování lidí kolem něj, kdy jsem já postupně už zjišťoval, co je ten člověk zač. Když nechtěl Bildovi ani jako dárek koupit hru, musel jsem já. Prý je dostatečné, že dostane za web zdarma nějaký nuzný klíč na simulátor, co dostal navíc. Pff.
No, byli jsme jednoduše v deset večer donuceni, aby následující den jsme zmizeli z jeho domény. Ať si sebereme saky paky a jdeme pryč, on si udělá lepší web. Naše krádež tak byla v tom, že jsme poslechli pana Pokorného, vzali web, založili si v sedm ráno novou doménu a všichni tři z našeho zaměstnání tvořili nový projekt za běhu. Do toho nás pan Pokorný spamoval, co tam máme smazat, co máme blbě, a pokud do chvíle nesmažeme jeho zmínky, požene na nás právníky. Všechno muselo být ihned, teď hned. Ještě u toho nezapomněl ani poznamenat, že u něj bych se měl jako král a takhle budu žebrák s prací knihovníka.
Vše, co chtěl, jsme udělali hned. Dohoda ale od něj zněla jasně. Chtěl po nás, ať neděláme drama, v klidu uděláme migraci, on nám udělá dočasné přesměrování z jeho webu a v klidu bez zla se rozjedeme. To nevydrželo dlouho. Poté, co jsme vyšli ihned vstříc se vším, chtěli jsme také, aby aktualizoval pan Pokorný u sebe sitemapu na Googlu. Pořád to oddaloval a vymlouval se. Týden nato udělal live stream, kde začal nejen šířit osobní informace, ale i dětinské nadávky, jako proč si nikdy nenajdu holku a podobně. Navíc šířil lživé informace. Například můj prodej notebooku.
Kapitola druhá: Samé lži
Tady bych se chtěl ohradit vůči pár lžím, které jste asi slyšeli. Tou největší je prodej notebooku a zatajování. Jak jsem už říkal, já neplánoval opustit web. Bylo mi to nakázáno s tím, že mi sám pan Pokorný říkal, že mi web přeje a že je rád, že budu mít svůj projekt. Proto dva dny před tím, než jsme byli nuceni změnit doménu, jsem napsal panu Pokornému, zda by mu nevadilo, že bych notebook prodal po své ose a vzal si za něj Switch 2. Na to mi poslal hlasovku, že nemá problém, důležité je to, ať mám něco, co mi dá užitek. Zdědil jsem totiž peníze a za ně koupil nové PC, notebook mi byl k ničemu.
Pan Pokorný ještě zmiňoval, že jsem o Switch 2 žebral, pravda je ale jiná. On mi ho sám před měsícem nabízel, do teď dluží recenze na dvě hry, jednou z nich je Metroid. Jednou po mně chtěl, ať si jeho Switch 2 vezmu a recenze za něj udělám. To se pak náhodně změnilo v to, že si je sepíše sám a Switch 2 rubruku si vezme na starost. Bohužel zase by jen bral a nedával, recenze ani na jeho starých stránkách do teď nevyšly. Takže ano, prvotně mi on nabídl tu konzoli. Já pak při informování o prodeji notebooku se zeptal, zda by nechtěl ten notebook výměnou za Switch 2. Že je pro mě prostě obtížné hledat kupce a pak riskovat, že mi to bude chtít vrátit, a nemám na to kapacitu, ale že chápu, že nebude chtít. Pan Pokorný se dost agresivně ohradil, že ne, a já že to chápu. Tím to bylo uzavřené.
Vtipné je, že se tohle vše stalo poté, co jsem oznámil, že Switch 2 mám. Nepomohlo tomu ani to, že jsem místo pana Pokorného najal na recenze Switch 2 her někoho jiného, kdo nejenže ty hry opravdu dohrává, ale píše recenze poctivě. Tím pádem jsem pana Pokorného od těch her odřízl, což se mu očividně nelíbilo, ale divíte se? Kontakty jsem mu ale nesebral. Nikdo mu nezakazuje jim psát.
Další lží bylo, že mi peníze zbyly a nic jsem mu nezaplatil. Ne, šlo o čistou výměnu, o nic víc. Navíc jsem i panu Pokornému psal, že mu velmi rád budu notebook splácet finančně, načež řekl, že je mu to jedno, ať konám podle svého, že to řešit nebude. Potom, co ale podrazil naše dobré slovo, mu takhle vyjít vstříc nechci. Bohužel.
Já se snažil být stoprocentně transparentní i po rozvázání spolupráce, dostal jsem jen pomluvy a bič.
Poté také zaznělo, že jsme ničím nepřispívali, že nás pan Pokorný dal do jeho rodiny, aby od nás čerpal hry ale nic nedostával. Já nezískával recenzáky jen pro sebe, ale i pro něj, aby měl co streamovat. Resident? Ten byl od nás. A Nioh 3 například také. Sám sdílí, že my jsme nic nepřidávali a hry si syslili. Právě že ne. Nechtěl ani přijmout mnou navržené nové redaktorky z toho důvodu, že by mu nesypaly hry do společného účtu, nakonec jsem je hledal bez jeho vědomí a stanovil to jako hotovou věc. Na vše jsem byl totiž sám a už mě to ničilo.
Zaznělo i to, že se kvůli mně dostane k novinkám hůře. Má svobodu komunikace, všem může napsat, jenže problém je, kdo by s ním chtěl navázat spolupráci, když nic netvoří. I to, že jsme vlastně chtěli parazitovat na značce pana Pokorného za účelem recenzních klíčů. To není také pravda. Pan Pokorný sám chtěl klíče, aby mohl streamovat, byl to jeho plán. My dávali pryč jeho podobiznu z webu hlavně proto, že s námi málokdo chtěl něco mít. Hledal jsem nové redaktory, většina mi řekla, že pokud on tam figuruje, kašlou na nás. Nemá dobré renomé, ale to on ví, já mu tohle vše říkal. Proto jsme jeho obličej nahradili češtinami. To je i to, co na web přivádělo dost lidí.
Také ještě zmíním brečení pana Pokorného ohledně toho, že jsem nechtěl chodit na streamy. Ano, byla doba, kdy jsem jednoduše neměl čas. Nemám holt práci na poloviční úvazek jako on. V době, kdy jsem byl na pracáku, jsem se ale snažil chodit pravidelně. Jenže tento člověk po mých otázkách, kdy mohu na stream a že chci přijít, jen mlžil a odbil to s tím, že se ozve. Načež pak na streamu tvrdil, že já chodit nechci. To mi ani nevadí, je to ale další ukázka jeho manipulace.
Nic tak není, jak se zdá. Nejde o krádež století či kudlu do zad. Jednoduše jsme neměli jinou možnost a já tak šel s lidmi, kteří se ke mně chovali více fér a kterých jsem se chtěl i zastat a zůstat s nimi.
Finále! Co si odnést?
Jak jsem říkal, nikoho tu nechci očerňovat, je to můj pohled. Nehodlám vytahovat fotky, screeny a podobně. Nejsem svině, tímhle je to vyrovnané. Oko za oko, zub za zub. Pan Pokorný porušil dohodu, tím pádem jsme vyjádření udělali také. Abychom měli i my možnost něco říci. Udělejte si názor sami, prověřte si minulé kauzy pana Pokorného, pusťte si streamy z doby, co web fungoval, a uvidíte sami. Je možné, že vám má verze přijde špatná, máte na to názor, věřit mi nemusíte. Chtěl jsem jen možnost dostat to ven. A to je vše. Díky všem, co při nás zůstali a jsou i na našem Discordu, a díky za skvělou komunitu a lidi, co nás podporují. Díky nim jistě stoupáme k čtenosti, jakou jsme měli dříve. Děláme to hlavně pro vás. Naplňuje nás to.
Níže ještě přidávám vyjádření od Bildase.
Nevím, jak začít tohle naše společné „drama“ s panem Pokorným, ale zkusím být stručný, ať vás hned na začátku neunavím k smrti.
Můj příběh s výše zmíněným začal tím, že jsem mu napsal e-mail a nabídl spolupráci na tvorbě češtin. Byl jsem přijat a začal jsem na nich pracovat. Následně mi přišlo vhodné nabídnout mu i zlepšení vizuálu jeho WordPress stránek, které v roce 2026 působily dost amatérsky. Tak jsem je předělal.
Pak přišla žádost, jestli by nešlo přidat něco na správu článků – něco podobného, na co byl zvyklý z WordPressu. Řekl jsem si proč ne, pokud to pomůže, a pustil jsem se do toho. Výsledkem byl kompletní redakční systém.
Už tehdy jsem v tom měl spoustu hodin práce, ale řekl jsem si, že to nevadí – že to bude takový můj „domov“, tenhle Pařanský ráj. Jenže postupně se začaly dít věci. Zmíněná osoba mě neustále bombardovala požadavky, návrhy a – nebojím se říct – někdy až otravně, klidně 20 hlasovek denně. Když si vzpomenu na „lepší dny“, bylo jich tak pět až deset.
I přesto jsem všechno implementoval a systém postupně narostl do bodu, kdy už to dávno nebyl jen „nějaký web“. A právě tehdy jsem začal být nervózní, jestli náhodou nejsem jen „děvka pro všechno“. Nakonec jsem se proti tomu ohradil.
Následně padla zmínka o odměně – upřímně řečeno směšně nízké vzhledem k rozsahu práce. Nechci tu částku ani zmiňovat. S tím jsem samozřejmě nesouhlasil a kategoricky odmítl takto komplexní projekt pustit za symbolickou cenu.
Pro představu, co všechno moje práce tehdy obsahovala: překladový portál, upload češtin, jejich editaci a správu, kompletní systém článků včetně náhledů, formátování, redakční systém s plánováním vydání, statistiky návštěvnosti, automatické SEO pro generované stránky, kompletní kategorie, role uživatelů, editaci účtů, avatary, logovací systém, obsahové přehledy, řazení a další AI nástroje a funkce.
Dokonce padly návrhy, aby AI „Maruška“ sama generovala recenze na základě jiných webů – a ano, technicky to fungovalo. To jsem ale zastavil, protože s tím zásadně nesouhlasím. Stejně tak automatické AI komentáře, které jsem také stopnul. Postupně mě tyhle nápady, manipulace a překrucování přestaly bavit.
Asi po 14 týdnech jsme začali uvažovat o tom, že se od pana RP odtrhneme – což se nakonec stalo. Rád bych zdůraznil, že jsme mu nic nevzali – ani doménu, ani web. Jeho původní web zůstal na Wedosu včetně jeho obsahu, což si ostatně každý může ověřit.
Projekt JsmGamer je psaný na mě, ale spoluzakladateli jsou i Ondra a Zelda. Jsme tři a jsme zakladatelé.
Takže asi tak k celému příběhu plnému pomluv, překrucování, hraní na city a dělání ze sebe oběti. Realita je ale podle mě úplně jiná.