Dirty Business – Recenze předběžného přístupu kriminálního simulátoru

Tak jo, dneska se ponoříme do světa, kde se legální cestičky k bohatství lámou jako křehké sušenky a kde se špinavé prádlo nepráší jen tak pro nic za nic. Vítejte v *Dirty Business*, titulu, který mi přistál na stole, a musím říct, že mě zavalil stejně nečekaně jako kontejner s „prádelnou“ plnou něčeho, co byste radši neventilovali na veřejnosti. Představte si to: právě jste se vrátili z té budovy, kam se chodí za trest – ne, nemluvím o tetiných narozeninách, ale o pořádném lochu. A teď máte šanci začít znovu. Ale s čistým štítem? Kdepak, to by nebyla žádná zábava!

Recenzovaná verze: PC

Dirty Business je simulátor, který vám dovolí vybudovat si vlastní kriminální impérium z podzemního hangáru, o kterém strýček Sam nemá ani šajn. Žádné růže, žádné meruňky, jen tvrdý byznys. A to mě na tom hned na první dobrou chytlo. Už jen ten nápad, že začínáte jako nula, která právě vypadla z basy, a před sebou má cestu k trůnu podsvětí, zní prostě lákavě. Žádné sáhodlouhé tutoriály, žádné zdlouhavé úvody. Prostě vás to hodí do akce s kapsami prázdnýma a hlavou plnou nápadů, jak je naplnit.

Od prvního momentu, kdy jsem se ocitl v tom skromném útočišti, jsem věděl, že tohle nebude procházka růžovým sadem. Ale právě ta syrovost a možnost budovat něco skutečně velkého, i když ne zrovna legálního, je na *Dirty Business* tak přitažlivá. A přiznám se, že jsem na tomhle kriminálním pískovišti strávil už přes 40 hodin a pořád mám chuť se vracet. A to se u simulátoru, který není zrovna dopravní nebo produkční gigant, jen tak nevidí. Autorům se povedlo vytvořit hru, která vás neustále nutí přemýšlet, plánovat a riskovat, a to je přesně to, co od správného simulátoru chci. Pojďme se tedy podívat, co všechno tahle špinavá hra nabízí a jestli se vyplatí si na ni udělat čas.

Gameplay

Tak jo, milí čtenáři, dnes se dovíte něco o pašování, výrobě i distribuci. Samosebou všechno pouze legální cestou, když teda nepočítám a přehlídnu ty kontejnery špinavého prádla, výtah, který jede kamsi na střechu a podobně. Vítejte ve světě velice podnikavého mladíka, který právě opustil onu budovu, kam se chodí za trest (když třeba pošlapete nějaký záhon růží starší paní, nebo utrhnete meruňku sousedovi ze stromu)... ne, kecám, samo že z lochu. A to se odehrává v budově, kterou si postupně, jak získáváte reputaci, jednak rozšiřujete, ale i se vám otevírají nové možnosti, jak si něco málo naprosto legitimně vydělat tak, aby o tom strýček Sam neměl ani šajn.

Nejprve začínáte úplně sám, pěstujete travičku, nejdřív tu úplně základní, postupně se propracováváte k lepší a lepší, kupujete si za vydělané penízky nové vybavení, aby váš kšeft patřičně skvétal. Přesně tento styl platí pro všechny druhy "legálního" přivýdělku pod rouškou stínu.

Začnete u trávy, pak můžete 3D tisknout zbraně a opět tu je několik druhů zbraní, až jste tolik oblíbení a máte i penízky, můžete svůj kšeftík posunout na úplně jinou úroveň. Co třeba LSDčko? No, není problém, i cumlavé papírky zde nejsou problém a nečekaně zas několik druhů. A kdyby vás ten shon omrzel, můžete se i s radostí stát místním "rozpouštěčem" zbraní, jak střelných, tak i řezných. Je to docela švanda a dokud nemáte zaměstnance, tak se i slušně lítáte z místa na místo, doplňovat stroje, stavovat fronty a v neposlední řadě vyhazovat ten binčus, a tím myslím krabice.

A pozor, teď přijde ten zlatej hřeb! Jestli jste si mysleli, že v tomto simulátoru je to všechno, co můžete dělat, tak se hluboce pletete, vy se totiž stanete i tiskařem, a to ne ledajakým, budete tisknout peníze! Sice je to na dlouho, ale za ten tučný vývar to sakra stojí! A opět, jako tomu je i u ostatních tříd, i zde je několik druhů k tiskaření. A kdybyste se přeci jen nudili, je tu ještě jedna další mechanika, a tou je distribuce na objednávku. Stačí si otevřít garáž, vybrat si co chcete splnit, pečlivě zakamuflovat do koše s prádlem věci a odeslat poslíčka hezky tam, co slunce nesvítí... ech, no prostě ho to nechat doručit tomu, kdo si to objednal.

A teď se vrátím k tomu, kde vlastně to všechno vámi vyrobené zboží končí. Inu, s tím se to má tak, že jsou ve hře dva výtahy. Jedním si objednáváte potřebné suroviny k výrobě vašich "dobrot" a ten druhý slouží právě k expedici. Stačí si vybrat druh, počet, který vám nejvíc vyhovuje. Někdo chce třeba 4 kousky za určitou cenu, jiný zase rovnou 10 za úplně jinou cenu v konkrétní kvalitě. Je to poměrně dost komplexní systém a bylo fajn takto expedovat a vidět, jak vám to konto hezky roste do doby, než koupíte nové stroje, nebo zaměstnance. Tak a říkáte si "to už je všechno, ne?" No, ne, není. Z čisté nudy můžete ještě odesílat dealery, rvat jim kapsy všemožným tovarem do určitých lokací, kde prodávají vaše dobroty slušným lidem! Ale pozor, ne vždy se to podaří, někdy vás chytí hodný pan policista a vy si jdete sednout, no, vy ne, spíš ten dealer. Vy mu ale můžete zaplatit kauci a tím se vám vrátí zase hezky na základnu. A zejtra nanovo.

Musím fakt pochválit, dal jsem jí 40 hodin, a to se u simulátoru jen tak nevidí, pokud to tedy není nějaký mnou oblíbený dopravníčkový/produkční. A musím říct, že tu je fakt pořád co dělat a jistou repetitivnost jsem pocítil až ve chvíli, když už jsem měl plně vybavenou produkční halu. Nicméně abych jen nechválil, musím poznamenat trochu chaotické NPC. Sice o nic nepackají, pracují dobře, jenže nejspíš autor v tomhle momentálně nevidí úplně ten směr a nechává to asi až na "zejtra". Problém je v tom, že ač máte několik zaměstnanců pro jeden sektor výroby, oni se neumí poměrově rozdělit mezi stroje. Ve zkratce, každý zaměstnanec má určité vnitřní pravidla a je jedno, že surovin třeba slimáků pro výrobu LSD máte přehršel, dokonce i destilačních přístrojů.

Příklad: 2 zaměstnanci, 8 slimáčích farem, každá má 20 slizu a vy potřebujete na 1 destilaci 5! Takže teoreticky by váš zaměstnanec mohl vyrobit v jedné frontě, tedy doslova plnit 4 destilačky, když máte zaměstnance 2, tedy 8 dohromady. No jo, ale to se nestane! Plní jen každý 2, někdy 3, takže stále máte dvě destilačky volné. A tak je to se vším, 3D tiskáren jsem měl fakt hodně, ale pracovník plnil jen tolik, kolik měl ve frontě, bez nějaké rozdělovací logiky. Raději dá do fronty přímo do tiskárny, místo toho, aby to rozdělil tak, že mu v půlce tisku dojde filament a tím přijdete o kvalitu produktu! Za další, nechápu proč zaměstnanci neumí po sobě uklízet, nebo jim obaly jednoduše raději nemizí v ruce. Tím myslím i misky, pláty a vůbec všechno, s čím pracují a nebo přenášejí suroviny mezi stroji, protože vždy jim to odpadne od ruky a věřte, že pokud tohle nebudete vy jako uklízečka hlídat, za chvíli tam bude nehoráznej bordel. Každopádně, věřím, že na logiku se autor také zaměří! A to je všechno o týhle dealerské SIM hře, na několik desítek hodin máte co dělat.

Příběh a atmosféra

Dirty Business není o tom, že byste sledovali osudy nějakého hrdiny nebo se prokousávali složitou narativní pavučinou. Tady je příběh jednodušší než ranní káva a to druhý co následuje po tom – právě jste opustili loch a je na čase začít znovu. A „znovu“ v tomhle případě znamená, že si postavíte vlastní zločinecké impérium, pěkně od píky, schované hluboko pod zemí.

Svět Dirty Business je cynický, drsný a plný černého humoru. Hra si na nic nehraje, nezkrášluje realitu podsvětí, ale zároveň ji nepodává s přehnanou vážností. Je to taková karikatura, kde se sice drogy vyrábí, zbraně tisknou a peníze padělají, ale celé to má šmrnc a nadsázku. Sami si určujete, jak se váš příběh bude vyvíjet. Začnete jako malý pěstitel „trávy“ v zapadlém koutě vašeho podzemního hangáru a postupně se propracujete k LSD, tištění zbraní a dokonce i padělání peněz. Každý krok, každá nová „legální“ aktivita, kterou rozjedete, je malým dílkem do mozaiky vašeho osobního kriminálního vzestupu.

A teď k tomu, co mě fakt dostalo – hudební doprovod. Plan Dirty Games se s tímhle popralo na jedničku. Soundtrack je neuvěřitelně rozmanitý a perfektně sedí k tomu, co zrovna děláte(Když si ji zrovna přepnete). Celkově je to zážitek, který vás baví, i když je to v podstatě jen o budování a řízení. Je to taková sandboxová jízda, kde si píšete svůj vlastní „špinavý“ příběh.

Grafika a technika

Tak se pojďme podívat na to, jak to celé vypadá a jak to šlape. Dirty Business rozhodně není titul, co by vám vyrazil dech fotorealistickou grafikou, a ani se o to nesnaží. Naopak, sází na stylizovaný, řekl bych až takový komiksový vizuál, který k celkové atmosféře parádně sedí. Postavy jsou karikaturní, ale zároveň si je okamžitě oblíbíte a jejich design skvěle podtrhuje ten černý humor, který hra nabízí. Prostředí podzemního doupěte, které si postupně rozšiřujete, je detailní a plné malých prvků, které dodávají hře šmrnc. Od těch špinavých kontejnerů s prádlem, přes záhadný výtah, co jede bůhví kam, až po všechny ty mašiny na výrobu "dobrot" – všechno má svůj osobitý styl.

Co se týče optimalizace, hra běží stabilně. Během těch mých 40 hodin jsem nenarazil na nic, co by mi zkazilo zážitek. Sem tam se samozřejmě objeví nějaký ten menší záškub, ale to je u her v předběžném přístupu v podstatě standard a nic kritického. Vývojáři navíc pravidelně vydávají patche, takže věřím, že se to bude jen a jen zlepšovat.

Teď k těm mým výtkám, co se týče technického stavu a uživatelského rozhraní. UI je naštěstí čisté a přehledné, což je u simulátoru, kde se pořád něco kliká a spravuje, naprostá nutnost. Všechny ty tabulky, menu na správu zaměstnanců nebo objednávek jsou intuitivní a rychle se v nich zorientujete. Ale teď k tomu, co mě občas trápilo. Totiž chování NPC, mých zaměstnanců. Oni sice pracují, a to dobře, ale jejich logika rozdělování úkolů mezi stroje je občas... řekněme, že zvláštní. Můžete mít osm slimáčích farem a dva zaměstnance, co mají dostatek surovin i destilačních přístrojů, ale oni se prostě neumí efektivně rozdělit. Místo aby každý obsluhoval čtyři destilačky, plní jen dvě, maximálně tři, a zbytek strojů stojí ladem.

Stejně tak u 3D tiskáren – pracovník má ve frontě plno, ale raději nacpe všechno do jedné tiskárny, než aby to rozložil tak, aby mu v půlce tisku nedošel filament a tím se nesnížila kvalita produktu. To je věc, co by se určitě dala doladit a posunula by hru o kus dál.

A pak je tu ten nepořádek. Proč, proboha, moji zaměstnanci neumí uklízet po sobě? Misky, pláty, krabice, zbytky surovin – všechno jim to odpadne od ruky a zůstane ležet na zemi. Pokud se vy sami nechopíte role uklízečky, za chvíli tam máte takový bordel, že byste se v něm ztratili. Věřím, že tohle je něco, na co se vývojáři ještě zaměří, protože to občas narušuje plynulost hraní a nutí vás dělat něco, co by měli zvládnout vaši podřízení.

Verdikt

Tak jo, borci a borkyně, máme za sebou pořádnou jízdu světem "Dirty Business". Je čas si říct, pro koho tahle záležitost vlastně je a jestli se vyplatí do ní investovat čas, když je zatím zdarma(DEMO).

Pokud jste fanoušci manažerských strategií, rádi se ponoříte do komplexních systémů produkce a distribuce a nevadí vám, že si občas ušpiníte ruce, pak je Dirty Business přesně pro vás. Ta svoboda v budování vlastního impéria, od pěstování té nejzákladnější trávy až po tisk falešných bankovek, je prostě nakažlivá. Strávil jsem u toho desítky hodin a pořád jsem měl pocit, že je co objevovat a optimalizovat. Ta repetitivnost, o které jsem mluvil, se dostaví až ve chvíli, kdy už máte halu plnou mašin a zaměstnanců, což je docela slušný časový úsek.

Na druhou stranu, jestli hledáte hluboký příběh, propracované postavy nebo bezchybnou umělou inteligenci, možná narazíte. Dirty Business je v předběžném přístupu, a to se projevuje hlavně v technickém stavu NPC a jejich logice. Ti vaši zaměstnanci jsou sice pracovití, ale občas by potřebovali navigaci, aby pochopili, jak efektivně rozdělit práci nebo uklidit po sobě nepořádek. Věřím ale, že vývojáři na tomhle zapracují.

A co ta cena? Aktuálně je hra zdarma(DEMO), což je naprosto skvělá zpráva. I kdyby se v budoucnu objevila nějaká cenovka, za ty desítky hodin zábavy a neustálého vylepšování základny se to rozhodně vyplatí. Je to takový ten typ hry, kde si řeknete "ještě jeden kšeft" a najednou jsou tři ráno. Pro ty, co rádi přemýšlí, plánují a nebojí se pustit do špinavého byznysu, je to jasná volba.

Za preview kopii děkujeme společnosti Plan Dirty Games