RECENZE: Super Meat Boy 3D – Krvavé lázně v novém rozměru fungují překvapivě skvěle

Když bylo oznámeno, že legendární, brutálně těžká 2D plošinovka dostane plnohodnotný třetí rozměr, spousta fanoušků měla oprávněné obavy. Přechod z precizního pixel-perfect skákání do 3D prostoru totiž historicky zlomil vaz mnoha slavným sériím a proměnil původně skvělé značky v neovladatelný chaos. Vývojáři si ale na pomoc přizvali zkušené studio Sluggerfly a společně dokázali téměř nemožné - Super Meat Boy 3D si zachovává svou ikonickou identitu, i když u něj budete frustrací mačkat ovladač o poznání víc. Výsledkem je titul, který sice nekompromisně trestá sebemenší zaváhání a neodpouští ani milimetrovou chybu, ale zároveň přináší neuvěřitelné uspokojení z každého překonaného kroku. Prvotní skepse, zda je vůbec možné přenést zběsilou rychlost a přesnost do trojrozměrného prostředí, byla okamžitě smetena ze stolu a ukázalo se, že se precizní hratelnost podařilo do prostoru přenést se ctí a s obrovským respektem k původní předloze.

Recenzovaná verze: PC

Třetí rozměr, třikrát větší výzva

Hratelnost v jádru staví na pevných základech, které všichni dobře známe z minulých let. Cílem každé úrovně je dostat se přes hromadu smrtících překážek na samotný konec a zachránit milovanou Bandage Girl před zákeřným Dr. Fetusem. Nově se však musíte naučit vnímat hloubku prostoru kolem sebe, s čímž souvisí i výrazně rozšířený a modernizovaný pohybový repertoár hlavního hrdiny. Vývojářům se povedl přímo skvělý přechod ikonické hratelnosti do 3D prostoru, který nepůsobí cize, uměle, ani jako laciný pokus o modernizaci za každou cenu.

Nekompromisní, ale ve své podstatě férový level design vás neustále nutí kombinovat staré zažité postupy i úplně nové mechaniky v čele s novým pohybovým repertoárem. Mezi ty nejdůležitější prvky patří dynamický běh po zdech, který využijete pro překonávání obřích vertikálních i horizontálních propastí, kde by obyčejný skok selhal. K bleskové korekci směru uprostřed skoku zase neustále využíváte vzdušný výpad, což vám dává možnost zachránit se i v situaci, kdy se odrazíte o něco dříve, než bylo v plánu. Před salvami nebezpečně naváděných raket vás pro změnu zachrání jedině včasné, rychlé a plynulé klouzání po zemi, s jehož pomocí se prosmýknete i pod nízko umístěnými překážkami. Jakmile navíc úroveň úspěšně dokončíte, čeká vás ta nejlepší možná odměna – slavný opakovaný záběr (replay), který vám bez obalu ukáže všechny vaše desítky a stovky předchozích neúspěšných pokusů najednou v reálném čase, což vytváří neuvěřitelně vtipný chaos plný létajících kousků masa.

Kostka masa v Unreal Enginu 5

Vizuální stránka udělala díky technologii Unreal Engine 5 obrovský skok kupředu a nabízí moderní vizuální kabátek, který celé hře nesmírně sluší a dává jí nový rozměr. Hra si samozřejmě drží svůj typický groteskní, komiksový a patřičně krvavý styl, ale prostředí má konečně skutečnou hloubku, detailní textury a plastičnost. Animace samotného Meat Boye, tekoucí krev na neustále rotujících pilách i bizarní, slizcí nepřátelé vypadají na monitoru skvěle a odpudivě zároveň.

Co je však pro celkový zážitek nejdůležitější – hra běží naprosto plynule, což zajišťuje perfektně plynulý chod za každé situace. To je u titulu, kde o přežití rozhodují pouhé milisekundy a okamžité reflexy, naprosto klíčové, protože jakékoliv nečekané škubnutí obrazu nebo propad snímků by znamenaly okamžitou, frustrující smrt. Technický stav je na počítačích zkrátka dotažený k dokonalosti a precizní optimalizace vás při překonávání těch nejtěžších překážek nebude nijak brzdit ani otravovat.

Daň za hloubku prostoru

Hra však samozřejmě není bez chyb a tou největší a nejvýraznější je samotná podstata 3D zobrazení a volného pohybu. V některých pasážích, zejména při extrémně rychlých skocích na rotující pily a pohybující se plošiny, se projevuje občasná horší čitelnost hloubky prostoru. Kvůli nepřesnému vnímání hloubky tak občas dochází k nespravedlivým úmrtím, kterým se nedalo při prvním průchodu nijak zabránit a musíte se je zkrátka naučit nazpaměť. Je totiž občas extrémně těžké přesně odhadnout, kde přesně se Meat Boy v daný moment v prostoru nachází. Dynamické stínování pod postavou sice do jisté míry pomáhá, ale i tak občas prostě umřete jen proto, že jste minuli úzkou plošinku o jediný milimetr dopředu či dozadu.

K tomu se přidává fakt, že fixní kamera dokáže v úzkých koridorech a uzavřených místnostech občas potrápit a zakryje vám výhled na blížící se nebezpečí v ten nejméně vhodný moment. Extrémní obtížnost zkrátka není pro každého a celková frustrace je zde kvůli prostorové orientaci o něco vyšší než u čistě dvourozměrných předchůdců, což méně trpělivé hráče spolehlivě odradí během první hodiny hraní. Naštěstí bleskový respawn funguje okamžitě po stisknutí tlačítka, takže vás hra nenechá dlouho přemýšlet o chybách a okamžitě vás vrhne zpět do akce. Určitou výtku si zaslouží také souboje s hlavními bossy, které až příliš sázejí na čisté memorování mechanik namísto rychlých reflexů a po několika opakováních začnou být pro zkušenější PC hráče lehce stereotypní a únavné.

Obsahu na rozdávání

Z hlediska celkového množství obsahu nelze hře v žádném případě nic vytknout, jelikož nabízí obrovské množství obsahu a s tím spojenou vysokou znovuhratelnost na desítky hodin. Základní, už tak dost obtížnou kampaň doplňují vyloženě brutální verze v alternativním světě Dark World, které otestují i ty nejtvrdší povahy a donutí vás projít hru znovu v mnohem náročnějších, až sadistických variantách.

Nechybí ani skvěle navržené souboje s bossy na konci každé kapitoly a hromada skrytých bonusů v podobě sbírání zapomenutých obvazů a tajných retro portálů. Opět si navíc můžete postupně odemknout celou řadu dalších hratelných postav z jiných nezávislých her, které disponují unikátními vlastnostmi a odlišnou fyzikou pohybu, což výrazně mění styl průchodu jednotlivými levely a motivuje vás k neustálému návratu do již jednou splněných úrovní za účelem překonání nejlepšího času.

Super Meat Boy 3D je skvělým a zářným příkladem toho, jak správně a citlivě modernizovat herní klasiku pro novou generaci hardwaru. Přechod do třetího rozměru sice s sebou přinesl drobné a očekávatelné problémy s kamerou a horší čitelností prostoru, ale blesková hratelnost, skvělý design úrovní a všudypřítomný černý humor to bohatě vynahrazují. Pokud máte rádi opravdové herní výzvy, neodradí vás počáteční nezdary a vlastníte pevné nervy, tato krvavá jízda by vám na PC rozhodně neměla utéct. Vzhledem k tomu, že hra vyšla hned první den v rámci předplatného PC Game Pass, jde pro všechny majitele této služby o naprostou povinnost, kterou by měli alespoň vyzkoušet.

Za recenzní kopii děkujeme společnosti Head Up Games.