Jako velký fanoušek vizuální novely 428: Shibuya Scramble jsem se na AKIBA LOST nesmírně těšil. Podobných her totiž mnoho nevychází, a když jsem zjistil, že novinka od IzanagiGames nabídne obdobný způsob vyprávění s několika hratelnými postavami a skutečnými herci, okamžitě si získala mou pozornost. Po dohrání mohu říct, že jsme dostali velmi povedeného duchovního nástupce, který mě dokázal zaujmout nejen svou zápletkou, ale především tím, jakým způsobem ji postupně odhaluje.
Příběh se odehrává v tokijské Akihabaře, kde před třinácti lety záhadně zmizelo šest dívek. Mezi nimi byla také sestra herního vývojáře Daikiho Shinja, který se rozhodne připomenout nevyřešený případ prostřednictvím jeho nové videohry. Jenže krátce po oznámení projektu začnou přicházet výhrůžky a události z minulosti se začínají opakovat. Z původně ambiciózního herního projektu se tak stává nebezpečná záležitost, která zasáhne životy všech zúčastněných.
Právě způsob vyprávění považuji za největší přednost AKIBA LOST. Příběh je rozdělen do několika dnů a jednotlivých časových úseků, během nichž přepínáme mezi šesti ženskými protagonistkami a sledujeme jejich vlastní osudy. Každá se pohybuje v jiném prostředí, setkává se i s odlišnými lidmi a řeší své osobní problémy, přičemž jejich příběhy se postupně začínají prolínat. Některé události můžeme sledovat z více perspektiv, zatímco jiné získávají význam až ve chvíli, kdy zjistíme, co se mezitím odehrávalo jinde. Po dokončení příslušných dějových linek se navíc vracíme k Daikimu, jehož část posouvá hlavní příběh do dalšího časového úseku. Velmi se mi líbilo, jak důkladně hra pracuje s jednotlivými charaktery a jejich postupným vývojem. Díky možnosti sledovat události jejich očima a především prostřednictvím vnitřních monologů získáváme mnohem hlubší představu o jejich povahách, motivacích i osobních problémech.
Postavy, které se zpočátku mohou jevit jako nesympatické nebo svým jednáním vyloženě protivné, tak postupně odhalují důvody svého chování a mnohdy dokážou náš původní názor zcela změnit. Oceňuji především to, že se autorům podařilo všechny protagonisty napsat natolik zajímavě, že jsem mezi jejich příběhovými linkami nenašel jedinou vyloženě slabou. Každá postava má vlastní motivaci, osobní konflikty a přesvědčivý příběhový oblouk, díky němuž její účast v celém vyprávění nepůsobí samoúčelně. Hra si navíc dává záležet na tom, abychom jednotlivým hrdinům skutečně porozuměli, a nikoliv je pouze vnímali jako další figurky v rozsáhlé zápletce. Právě to považuji za jednu z největších předností celého příběhu.
Velkou pochvalu si zaslouží také produkční hodnoty. AKIBA LOST kombinuje fotografie skutečných herců s množstvím hraných filmových sekvencí a po audiovizuální stránce jde o skutečně působivé dílo. Výborné herecké výkony a skvělý soundtrack dokážou navodit atmosféru kvalitního japonského thrilleru. Příjemným zpestřením jsou také průzkumné pasáže využívající 360stupňovou kameru, během nichž můžeme prozkoumávat v omezeném měřítku okolí.
Samotné přepínání navíc neslouží pouze k vyprávění. Pokud se některá dějová linka zastaví, musíme hledat řešení v příběhu jiné postavy, například prostřednictvím systému FREEZE a ACTIVATE. Jindy zase potřebujeme změnit určité rozhodnutí, aby se vedlejší postava vydala jinam a svou přítomností ovlivnila události v další lince. Tento nápad mě nesmírně bavil, i když přiznávám, že později už dokázal být poněkud únavný. Občas jsem totiž zapomněl, koho mám vlastně kam nasměrovat nebo ve které části příběhu musím něco změnit, abych mohl pokračovat.
Také mě lehce zklamala omezená volnost při rozhodování. Přestože hra nabízí řadu voleb, většina chybných rozhodnutí vede k předčasnému konci a následnému návratu na správnou cestu. Některá alternativní „what if“ zakončení sice byla povedená ale osobně bych ocenil, více lineárnější strukturu. Počítat je rovněž potřeba s obrovským množstvím často nenadabovaného textu, jehož čtení může být při delším hraní vyčerpávající. Vzhledem k provázanosti jednotlivých příběhů bych také doporučil nedělat si příliš dlouhé přestávky, protože návrat do rozehraného vyprávění nemusí být úplně jednoduchý.
Navzdory těmto výhradám jsem si AKIBA LOST opravdu užil. Jde o výbornou mysteriózní vizuální novelu, která dokáže zaujmout sympatickými postavami, povedenou atmosférou a především postupným odhalováním souvislostí mezi jednotlivými příběhy. Pokud máte rádi propracované japonské thrillery a především stejně jako já nedáte dopustit na 428: Shibuya Scramble, rozhodně by vám AKIBA LOST nemělo uniknout.