Pamatujete si ještě, když jsme jako malí kluci snili o tom, že budeme superhrdinové, rytíři nebo třeba astronauti? V herním světě se nám tyhle sny často plní, ať už se proháníme po galaxiích, zachraňujeme princezny, nebo prostě jen stavíme obří hrad z kostek. Ale co kdybychom vám řekli, že teď máte šanci vžít se do role někoho, kdo překračuje všechny tyhle hranice a je považován za jednu z nejvlivnějších postav historie? Přesně to slibuje hra I Am Jesus Christ, ambiciózní titul od Space Boat Studios a vydavatelství PlayWay S.A., který je venku v plném vydání 2. dubna 2026, a už teď v Early Accessu budí pořádné vlny.
Recenzovaná verze: PC

Když jsem poprvé slyšel o I Am Jesus Christ, musel jsem se usmát. Jakožto zapřisáhlý ateista, který si rád rýpne do všeho, co se tváří moc vážně, jsem si říkal, že to bude buď naprostá katastrofa, nebo geniální kousek herního bizáru. A musím říct, že realita je někde uprostřed, a zároveň docela překvapivá. Tahle hra se totiž nebere na lehkou váhu, a to je na ní možná to nejzajímavější. Autoři se snaží hráčům nabídnout víc než jen simulátor chození a dělání zázraků; chtějí, abychom se zamysleli nad podstatou víry, nad morálními volbami a nad tím, jaký dopad může mít jeden člověk na svět kolem sebe.
Už na první pohled je jasné, že se nejedná o typickou „AAA“ produkci. Ale ruku na srdce, kolikrát už jsme byli zklamaní z obrovských rozpočtů, které nepřinesly nic než nudu? I Am Jesus Christ jde na to jinak. S cenovkou 12,49€ a hodnocením „Very Positive“ na Steamu (804 z 924 recenzí je kladných), se zdá, že si našla své publikum. A to je, vzhledem k tématu a povaze hry, docela úspěch. Vstupujeme do Svaté země, od Jeruzaléma po Galileu, v kůži samotného Ježíše. Čeká nás putování, setkávání s biblickými postavami, a samozřejmě, konání zázraků. Ať už věříte, nebo ne, už jen ta myšlenka je natolik originální, že si zaslouží pozornost. Pojďme se tedy podívat, co nám tahle duchovní odysea vlastně nabízí.
Gameplay
Takže, jak se vlastně hraje za Ježíše? Musím říct, že koncept je na papíře fascinující a přesně to mě k téhle hře přitáhlo. Jde o simulátor života Mesiáše z první osoby, což je samo o sobě dost odvážné. Základem je volné prozkoumávání Svaté země, což zní super, ale realita je trošku jiná. Místo otevřeného světa, kde bych si opravdu připadal jako v dobách Ježíše, dostáváme spíš koridorové mapy s několika rozcestími. Ne že by to bylo vyloženě špatně, ale ten pocit svobody, který bych od takového simulátoru čekal, se moc nedostavil.
Hlavní mechanikou jsou samozřejmě zázraky. Ty fungují na principu „svaté energie“ (Holy Spirit), kterou získáváte modlitbou nebo šířením víry. A tady se dostáváme k prvnímu zádrhelu. Modlitba je prostě držení tlačítka, což je po chvíli dost repetitivní. Šíření víry spočívá v interakci s NPC, což je většinou dialogová volba, kde prostě vyberete správnou větu. Není to žádná hluboká konverzace, spíš takové klikání. Když máte dost energie, můžete léčit nemocné, vyhánět démony nebo třeba chodit po vodě. A to je upřímně ta nejlepší část hry. Pocit, kdy opravdu někoho vyléčíte nebo zázračně nakrmíte, je docela uspokojivý. Jenže i ty zázraky se po čase opakují a ztrácejí svůj wow efekt.

Interakce s NPC je, jak už jsem zmínil, dost jednoduchá. Většinou jde o jednosměrné dialogy, kde se dozvíte něco o biblických událostech nebo dostanete úkol. Ty úkoly jsou většinou typu "jdi tam, uzdrav toho, promluv s tím". Nic, co by vás nutilo nějak extra přemýšlet nebo se vžít do role. Trochu to připomíná staré adventury, kde se prostě snažíte zjistit, co po vás hra chce. Morální rozhodnutí, o kterých se mluví v popisu, jsou spíše iluzorní. Většinou je jen jedna „správná“ cesta a hra vás k ní nenápadně vede.
Co se týče ovládání, je to standardní first-person, nic složitého. Pohyb, interakce, používání schopností. Všechno intuitivní, ale občas trochu neohrabané. Například skákání nebo lezení po některých terénech může být frustrující. Celkově je to takový mix jednoduchých mechanik, které dohromady tvoří spíš průměrný zážitek. Potenciál je obrovský, ale provedení zatím pokulhává.
Příběh a atmosféra
Takže se ponoříme do příběhu, který asi většina z nás zná minimálně z kulturního povědomí. I Am Jesus Christ nás bere na cestu životem Ježíše Krista, od křtu až po vzkříšení. Což o to, koncept je to odvážný a v herním světě rozhodně neokoukaný. Čekal jsem, jestli se vývojáři uchýlí k nějakým interpretacím, nebo jestli to vezmou striktně podle Bible. A musím říct, že se drží docela pevně biblických textů.
Děj je rozdělený do kapitol, které kopírují klíčové události. Začínáme křtem v Jordánu, pokračujeme kázáním, léčením nemocných a samozřejmě i těmi slavnými zázraky. Worldbuilding se snaží vykreslit Svatou zemi v prvním století našeho letopočtu, což je samo o sobě zajímavé prostředí. Můžeme se toulat po Galileji, Jeruzalémě a dalších známých místech. Ta snaha o věrnost je znát, i když samozřejmě s určitými kompromisy, o kterých si povíme jinde. Potkáváme tu postavy jako Jana Křtitele, Marii Magdalénu, apoštoly, a snažíme se s nimi interagovat.

Atmosféra je… řekněme, specifická. Hra se snaží být vážná a úctyhodná, což je vzhledem k tématu logické. Je tu cítit snaha o jakousi duchovní hloubku, byť pro někoho, kdo není zrovna pevně věřící, to může působit trochu jako prezentace faktů z učebnice. Nálada je poměrně klidná, meditační, s občasnými dramatickými vrcholy, když přijdou na řadu nějaké ty zázraky nebo konfrontace. Je tu snaha navodit pocit, že hráč je skutečně v kůži významné postavy, která má moc měnit svět kolem sebe.
Soundtrack hraje důležitou roli v budování téhle atmosféry. Je plný orchestrálních a sborových skladeb, které se snaží podtrhnout majestátnost a posvátnost okamžiků. Někdy je to docela efektní a pomáhá to vtáhnout do děje, jindy se mi zdálo, že hudba trochu přebíjí zbytek. Ale celkově to zapadá do celkového konceptu a snaží se podpořit ten pocit, že jsme svědky něčeho velkého a významného. Pro někoho to bude silný zážitek, pro jiného možná jen kulisa k relativně jednoduchým úkolům. Ale ať už se na to díváme z jakékoli strany, je to unikátní herní zážitek, který se nebojí jít do neprobádaných vod.
Grafika a technika
Tak jo, teď k tomu, co na první pohled udeří do očí a co občas potrápí nervy – grafika a technický stav. I Am Jesus Christ běží na Unreal Enginu 5, což samo o sobě zní slibně a dává tušit, že potenciál tam je. A upřímně, občas to vypadá fakt hezky. Když se člověk prochází po Galileji a vidí ty scenérie, východy nebo západy slunce nad vodou, dokáže to vykouzlit docela pěknou atmosféru. Vizuální styl je takový, řekněme, "funkční". Nesnaží se o fotorealismus na úrovni největších AAA titulů, ale má svůj šarm, který k té biblické tematice docela sedí. Modely postav jsou na tom už hůř. Jsou dost generické, animace občas působí krabicově a mimika ve tvářích? No, nečekejte nic moc expresivního. Někdy to připomíná spíš takové ty starší RPG tituly, kde se s animacemi moc nepáralo.
Co se týče zvukové stránky, tady je to taky takové kolísavé. Hudba je v pohodě, decentní a neruší, občas i příjemně podkreslí atmosféru. Zvuky okolí jsou taky v pořádku, šumění větru, kroky, to všechno funguje. Ale dabing... Ten je taková loterie. Některé postavy zní celkem uvěřitelně, jiné jako by četly text z papíru a neměly tušení, co vlastně říkají. Vzhledem k tomu, že jde o hru, kde se hodně mluví, to občas trochu naruší ponoření do děje.

A teď k tomu, co bolí nejvíc – technický stav. Optimalizace je zatím taková, že by se dala přirovnat k chůzi po vodě v bouři – občas to jde, občas se propadnete. Framerate dokáže skákat jako splašená koza na jaře. Na jedné scéně máte stabilních 60, na druhé to spadne na 30 bez zjevného důvodu. Bugy jsou tu taky doma. Sem tam se zasekne NPC, občas se propadneš texturou, nebo se ti nespustí skript, který by měl. Nic game-breaking, ale otravné to je. UI/UX je poměrně jednoduché a intuitivní, což je plus. Všechno je tam, kde byste to čekali, a ovládání je taky bezproblémové, ať už s klávesnicí a myší, nebo s ovladačem. Nicméně, celkově je technický stav zatím spíš na slabší straně. Je znát, že vývojáři mají ještě co dohánět, a doufám, že na tom budou makat, protože potenciál tam je, jen ho trochu dusí tyhle neduhy.
Verdikt
Takže, co si z toho všeho odnést? "I Am Jesus Christ" je bezesporu titul, který se vymyká běžné produkci. Není to hra pro každého a upřímně, ani se o to nesnaží. Pokud hledáte akční řežbu, epický příběh plný zvratů nebo grafický benchmark, pak se raději poohlédněte jinde. Ale jestliže vás láká netradiční zážitek, chcete se ponořit do biblických událostí z první ruky a jste ochotni odpustit nějaké ty technické nedostatky, pak byste tomuto titulu měli dát šanci.
Je to takový interaktivní biblický film, kde si můžete sami osahat, jaké to asi bylo. Člověk se občas pousměje nad některými animacemi nebo dialogy, ale celkově to má své kouzlo. Za těch 12,49 € to není žádná obrovská investice a vzhledem k tomu, že je hra stále v Early Accessu, je tu potenciál pro další zlepšení. Fanoušci žánru "simulátoru života" nebo ti, kteří se zajímají o křesťanskou tematiku, si tu nejspíš najdou své. Pro nás ostatní je to spíše taková kuriozita, která ale dokáže překvapit svou upřímností a snahou přinést něco jiného. Není to revoluce, ale je to zajímavý experiment.
Za recenzní kopii děkujeme společnosti PlayWay S.A.
+ Klady
- Unikátní a odvážný koncept
- Uvolněná a klidná hratelnost
- Zápory
- Technické nedostatky (animace, grafika)
- Neosloví každého hráče
- Proč hra, nedává mi to smysl