Pokud máte rádi klasické point-and-click adventury, temné surrealistické světy a výtvarno, ze kterého vám není úplně příjemně, série Tormentum by rozhodně neměla uniknout vaší pozornosti. Polské OhNoo Studio zde vytvořilo dvojici adventur silně inspirovaných tvorbou H. R. Gigera a Zdzisława Beksińského, ve kterých je často stejně velkou odměnou za vyřešenou hádanku už jen možnost spatřit další část jejich bizarního světa.
Tormentum: Dark Sorrow
První Tormentum z roku 2015 vás vhodí do role bezejmenného muže bez vzpomínek, který je unesen létajícím strojem a skončí uvězněný v obrovském ponurém hradě. Odtud začíná surrealistická cesta napříč třemi rozdílnými oblastmi, při které postupně skládáte dohromady nejen svou minulost, ale také pravidla světa, v němž se nacházíte.
Hratelností jde o poměrně tradiční point-and-click adventuru. Sbíráte předměty, vracíte se s nimi k různým mechanismům, luštíte symboly a řešíte přes dvě desítky logických hádanek a miniher. Puzzle většinou nejsou extrémně těžké a hra se vyhýbá klasickému adventurnímu problému, kdy musíte bez logiky kombinovat každý předmět se vším kolem. Díky délce kolem čtyř až šesti hodin navíc celé dobrodružství příjemně odsýpá.
Během cesty zároveň několikrát rozhodujete o osudu postav, na které narazíte. Morální volby jsou místy trochu černobílé, ale promítají se do závěru a dobře zapadají do témat viny, trestu a vykoupení, kterými je hra protkaná.
Největším důvodem, proč Tormentum doporučit i dnes, je ale samotná atmosféra. Ručně kreslené lokace kombinují biomechanickou hrůzu, rozpadlé stavby, groteskní bytosti a skoro až snovou krásu. Hra má 75 hlavních ručně malovaných scén a přes stovku dalších obrazovek, takže téměř každá nová lokace působí jako další obraz z hodně nepříjemné galerie.
Tormentum II
Na pokračování si fanoušci museli počkat dlouhých jedenáct let a Tormentum II je proti prvnímu dílu znatelně větší. Přitom jde o samostatný příběh, takže jej můžete bez problémů hrát i bez znalosti Dark Sorrow.
Tentokrát sledujete Davida, programátora vytvářejícího natolik propracovanou simulaci, že její obyvatelé disponují inteligencí srovnatelnou s lidmi. Po instalaci záhadného koprocesoru se ale probudí přímo uvnitř světa, který sám vytvořil, a brzy zjistí, že v něm existují věci, které rozhodně nenaprogramoval.
Druhý díl pokračuje v klasickém point-and-click základu, ale všechno je výrazně rozsáhlejší. Čeká vás kolem 200 ručně kreslených scén a s detailními záběry téměř 500 jednotlivých pozadí. Herní doba se pohybuje přibližně mezi osmi a dvanácti hodinami, takže jde zhruba o dvojnásobné dobrodružství proti prvnímu Tormentu.
Výraznější prostor dostávají také morální rozhodnutí. Tentokrát nejde vždy jednoduše poznat, co je jednoznačně správné a co špatné, a vaše volby ovlivňují osudy postav i několik možných zakončení. K tomu se vrací groteskní hádanky, průzkum podivných ostrovů a především nádherně depresivní vizuální styl, který zůstává jasným poznávacím znamením celé série.
Tormentum II se navíc nebojí pracovat s tématy umělé inteligence, simulované reality a otázkou, zda jsou bytosti vytvořené člověkem jen programem, nebo něčím, za co už neseme skutečnou odpovědnost. Vzhledem k tomu, že vývoj začal už před osmi lety, působí některá témata dnes možná ještě aktuálněji, než tvůrci původně plánovali.
Pokud tedy hledáte tradiční adventury, které vás nebudou trápit absurdně překombinovanými hádankami, ale zároveň nabídnou opravdu nezaměnitelný svět, Tormentum je velmi snadné doporučit. První díl je kratší, přímočařejší a ideální na jeden či dva večery, zatímco pokračování celý koncept výrazně rozšiřuje a přidává propracovanější příběh i větší prostor pro rozhodování.
A hlavně: jen málokterá adventura dokáže vypadat tak nádherně a zároveň tak odporně.