Moss: The Forgotten Relic: Recenze kouzelného dobrodružství, které obstojí i bez VR

Pokud jste v minulosti naskočili na první vlnu virtuální reality a vlastnili například headset PlayStation VR, možná vám neunikla milá puzzloidní hříčka Moss. Ta na něj původně vyšla, dočkala se dvou dílů a později se dostala také na PC headsety.

Já jsem jimi upřímně nedisponoval, ale hru jsem zaregistroval. Už na první pohled mi přišla jako milé dobrodružství a sympatický byl i způsob, jakým vás zapojovala do samotného děje. Nyní jsme se po několika letech dočkali kompletní předělávky pro konzole a PC bez nutnosti vlastnit VR headset, takže si ji může užít prakticky kdokoliv. Otázkou ale je, zda se studiím Polyarc a Blackbird Interactive povedlo hru funkčně přetavit a jestli obstojí i bez využívání gimmicků spojených s virtuální realitou. To se dozvíte v této recenzi.

Recenzovaná verze: PC

Jak jsem avizoval v úvodu, hra byla původně vydána postupně ve dvou na sebe navazujících dílech. V tomto balíčku dostanete oba a dohromady vám zaberou kolem osmi až deseti hodin, přičemž první část je kratší a vystačí zhruba na tři hodinky. Díky tomu si můžete celý příběh užít najednou jako kompletní dobrodružství.

To sleduje malou myšku Quill, která nalezne magické Sklo a spojí se s entitou nazývanou Reader, tedy s vámi. Společně bojujete proti tajemným silám, snažíte se zachránit jejího strýce a sbíráte skleněné střepy. Proti vám navíc stojí nepřátelský pták Tylan. Hlavní hrdinka s vámi během cesty často interaguje, takže nejste jen nezúčastněným pozorovatelem, ale přímou součástí jejího příběhu.

Celé dobrodružství je navíc hezky vyprávěné prostřednictvím knižní stylizace. V určitých částech listujete knihou, ve které se vám pomocí ilustrací odvyprávějí důležité příběhové body. Všechny postavy i celý děj namluvila jediná dabérka, která odvádí opravdu výbornou práci a výrazně pomáhá vytvářet pohádkovou atmosféru.

Tu podporuje také samotná Quill, která s vámi často navazuje kontakt. Po správném vyřešení problému si s vámi například plácne nebo na vás zamává. I když jde o pozůstatky designu původně určeného pro VR, fungovaly na mě i mimo něj. Pomohly mi vytvořit si k hrdince vztah a skutečně jí fandit.

Díky tomu příběhu odpustíte i jeho určitou klišovitost. Líbezná atmosféra a pocit, že jste součástí děje, fungují skvěle. Vy jste totiž také jednou z hlavních postav, vypravěčka o vás často mluví a odkazují na vás i ostatní charaktery. Překvapivě dobře to funguje také bez headsetu.

Často jsem se usmíval, když jsme společně s Quill porazili bosse, ona se na mě usmála a zamávala mi. Právě vztah s hrdinkou byl jedním z hlavních hnacích motorů celé hry, protože v samotné hratelnosti to občas trochu skřípe.

Právě v ní je nejvíce cítit pozůstatek toho, že hra byla původně tvořena pro virtuální realitu. Vy jako Reader pomáháte Quill přetahováním předmětů a manipulováním s okolím, přičemž část těchto úkonů převedením na klasické ovládání ztratila něco ze své původní zábavnosti.

Celý systém funguje tak, že přímo ovládáte Quill a zároveň modrý kurzor, který představuje vaši pomyslnou ruku. Quill tak ovládáte při běhu, skákání, šplhání po římsách i boji mečem. Současně můžete kurzorem sahat do okolního světa, uchopovat předměty a manipulovat s nimi.

Přecházíte mezi většími i menšími lokacemi, přičemž každá funguje jako samostatný puzzle, který musíte vyřešit, abyste se dostali dál. Hádanky využívají schopnosti jak Quill, tak samotného Readera a často kombinují platforming s lehčím přemýšlením.

Můžete například přesouvat masivní kamenné pilíře a bloky, abyste uvolnili cestu nebo z nich pro Quill vytvořili provizorní schodiště. Jindy otáčíte ozubenými koly, taháte za těžké páky a zvedáte plošiny ve chvíli, kdy na nich hrdinka stojí. Občas zase zarovnáváte rozbité části konstrukcí a vytváříte z nich most přes nebezpečnou propast.

Manipulovat lze také s nepřáteli. Některé broukovité protivníky zvané Forged můžete uchopit a na chvíli nad nimi převzít kontrolu. Následně je přetáhnete na tlakové tlačítko, aby Quill podrželi otevřené dveře, nebo je využijete jiným způsobem při řešení hádanky. U nepřátel útočících na dálku je zase možné změnit jejich směr a donutit je vystřelit na vzdálený cíl, čímž aktivujete spínač.

Právě tohle máte jako Reader na starost vy. Ve virtuální realitě jste měli pocit, že skutečně saháte do herního světa a předměty berete přímo do rukou. Tady už všechno provádíte joystickem a tlačítky. Pořád to funguje, ale část původního kouzla tím nepochybně mizí.

Potěší ale, že se hra snaží napříč oběma díly postupně představovat nové schopnosti. Quill například získá možnost vystřelovat rány na dálku nebo schopnost odhalovat dosud neviditelné zelené plochy, přes které může skákat nad propastmi. Jednotlivé lokace pak postupně využívají všechny vaše získané zkušenosti a kombinují je.

Obtížnost je ale nižší a hratelnost může být navzdory postupně přidávaným prvkům občas trochu stereotypní. Ano, někdy se objeví i těžší instance, ve kterých musíte přemýšlet, prohlédnout si prostředí a pohrát si s jednotlivými prvky, s nimiž lze manipulovat. Takových částí ale není mnoho. I s novými schopnostmi se většinou jedná o variace stejných principů.

Nemohu však říct, že bych se nebavil. Bral jsem to jako příjemnou oddychovku a interaktivita s prostředím společně s využíváním různých schopností má něco do sebe. A to i přesto, že se herní náplň napříč oběma díly částečně opakuje.

Naštěstí tvůrci přicházejí také s momenty, které stereotyp naředí. Jedním z nich jsou souboje, které lze případně přeskočit. Díky nim si na chvíli odpočinete od řešení hádanek. Jsou fajn, někdy dokážou představovat lehkou výzvu a celkově mě bavily.

V rámci boje navíc můžete Quill nejen přímo ovládat, ale také ji chránit jako Reader. Když utrpí zranění, lze ji kurzorem uchopit a vyléčit. Stejně tak můžete zadržovat nepřátele nebo na chvíli blokovat určité nebezpečí, abyste jí vytvořili bezpečný prostor pro proběhnutí. Díky tomu získáváte pocit, že nebojujete pouze za ni, ale skutečně společně s ní.

Dále tu najdete utíkací pasáže, souboje s několika bossy nebo nutnost proplížit se kolem protivníka, který vás při spatření okamžitě sežehne plamenem. Na vás je zakrývat mu zorné pole pomocí plechové stěny. Právě tato interaktivita, při které otáčíte zdí, přesouváte okolní předměty nebo otevíráte cestu, vás drží zainteresované.

Nechci proto, aby to vyznělo tak, že mi samotné puzzly přišly špatné. I přes jejich jednoduchost mě bavily. Problémem je spíš způsob, jakým je celé dobrodružství poskládané. Neustále přecházíte z jedné lokace s hádankou do druhé, což už může být ke konci lehce úmorné. Když se navíc některý princip zopakuje, dokáže stereotyp na chvíli ještě více prohloubit.

Trochu mě frustrovala také kamera. Nemáte možnost se volně rozhlížet ani si ji otáčet, kvůli čemuž jsem zažil několik nepříjemných pádů z plošin. Občas jsem si také nevšiml aktivního místa, se kterým bylo možné manipulovat, případně špatně viditelné římsy. To dokázalo být místy otravné.

Kromě toho mi ale samotné ovládání připadalo intuitivní. Bavil mě také způsob, jakým se Quill pohybuje. Vidíte, že občas lehce klopýtne, její běh působí trochu těžkopádněji a při skoku na plošinu například udělá kotoul. Tyto malé animace jí dodávají další dávku osobnosti.

Když pomineme design hádanek, musím pochválit jednotlivé lokace a celkové vizuální zpracování. Líbily se mi barvy i některé výhledy, které hra nabízí. To platí hlavně pro druhý díl, v němž mi přišlo, že je o něco více pasáží určených ke kochání.

Celý vizuál příjemně dokresluje pohádkovou atmosféru a líbila se mi také rozmanitost prostředí. Podíváte se do přírody, hradů, jeskyní, na pláž i náměstí v podhradí. To všechno navíc podkresluje naprosto úžasný soundtrack, který poslouchám ještě během psaní této recenze.

Jedná se tak o příjemnou pohádku, která si mě navzdory určitému stereotypu a několika frustrujícím pasážím dokázala získat. Hlavní zásluhu na tom má sympatická Quill, pohádková atmosféra a environmentální hádanky, které mě bavily po celou herní dobu.

Hru mohu doporučit také jako ideální rodinné dobrodružství na několik večerů. Myslím si, že hraní s vašimi ratolestmi vás bude rozhodně bavit. Stejně tak ale funguje i ve chvíli, kdy se do ní pustíte sami a hledáte příjemnou oddychovku.

Moss: The Forgotten Relic je povedeným převedením milé a kouzelné akční adventury se sympatickou hlavní postavou a zdařilým vizuálním zpracováním. Ano, místy už není tak zábavná, jako pravděpodobně byla ve virtuální realitě, a herní náplň dokáže být občas stereotypní. I tak se ale jedná o pohádkové dobrodružství, které za to stojí.

Za recenzní kopii děkujeme společnosti UberStrategist