Recenze Atelier Yumia Nintendo Switch 2 Edition – Upgrade, který zamrzí

Tak a máme tu další port, respektive upgrade pro Nintendo Switch 2. Jak už víte z našich recenzí, během minulého měsíce jsme se podívali na porty Tales of Arise a Rise of the Tomb Raider či upgrade Xenoblade Chronicles X. Přišel tak čas zaměřit se i na další díl z už značně nabobtnalé série Atelier, ve které minulý rok vyšel titul Atelier Yumia: The Alchemist of Memories & the Envisioned Land.

Ten sliboval otevřený svět s rozsáhlým průzkumem inspirovaným Zeldou: Breath of the Wild a lákal také na temnější příběh, kde už nehrajeme za rozjuchanou, naivní či veselou hlavní hrdinku. Jednoduše šlo o ingredience, které měly potenciál zaujmout i hráče, kteří se série do té doby báli. Já si Yumiu v době vydání zahrál a sdílel jsem nadšení. Proto jsem se s chutí pustil i do upgradu pro Switch 2, jelikož jsem v prvním playthrough rozhodně nedokončil vše. Navíc mi to přišlo jako ideální volba na cesty a na prvním Switchi se mi ji už spouštět nechtělo. Bohužel, výsledek mě příliš nepotěšil.

Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2

Než se podíváme na samotný stav portu, který dle mého patří k těm horším, rád bych se krátce zastavil i u původní hry. Berte to jako menší souhrn pro hráče, kteří koupi pořád zvažují a nejsou si jistí, zda je Atelier Yumia pro ně. Pokud vás zajímá pouze to, jak upgrade běží, stačí přeskočit níže na část označenou nadpisem Switch 2 upgrade. Pro vás, které zajímá i trochu podhoubí této hry, čtěte dál.

Atelier Yumia: The Alchemist of Memories & the Envisioned Land – menší shrnutí

Jak jsem psal v úvodu, Atelier Yumia měla předpoklady nalákat nové hráče. Myslím si, že se jí to u některých recenzentů, včetně mě, povedlo. Já sám jsem se série ze začátku trochu bál a nucený crafting, jehož obecně nejsem příliš velkým fanouškem, mě odrazoval. Říkal jsem si ale, že tady tomu dám šanci a uvidím.

Bavil jsem se a odpozoroval jsem, že podobně na tom byli i další kolegové v branži, kteří hře dávali poměrně pozitivní hodnocení. Bohužel na Steamu má tento díl zatím smíšené uživatelské reakce, což přikládám hlavně technické stránce, která na PC nebyla v některých ohledech nejlepší. Já osobně jsem ale výraznější problémy neměl. Dost ale o technickém stavu, protože si myslím, že tento díl opravdu stojí za pozornost.

Atelier Yumia totiž není jen další díl dlouhé série, který by slepě opakoval to, co fungovalo dřív. Naopak jde o jeden z největších posunů, jaký série za poslední roky udělala. Gust tentokrát vsadil na mnohem otevřenější strukturu, kde průzkum hraje větší roli než kdy dřív. Svět je rozlehlý, plný surovin, tajemství, vedlejších aktivit a menších environmentálních hádanek. Inspirace moderními open-world hrami je tu cítit na každém kroku a právě díky tomu působí Yumia mnohem dobrodružněji než většina předchozích dílů.

Velkou změnou prošel i samotný combat. Pokud jste měli strach z klasického tahového systému nebo pomalejšího tempa, Yumia jde mnohem akčnější cestou. Souboje jsou svižné, dynamické a staví na neustálém pohybu. Přepínáte mezi útoky na blízko a na dálku, uhýbáte, řetězíte schopnosti a správné načasování zde hraje větší roli než dříve.

Pořád tu ale zůstává důležitost craftingu, který je srdcem celé hry. Právě ten mě překvapil asi nejvíc. Neslouží jen k výrobě léčiv nebo bomb, ale prakticky všeho od vybavení až po speciální nástroje na průzkum světa. Hra vás navíc systémem provází postupně, takže i někdo jako já, kdo crafting běžně moc nemusí, se do něj dostane bez větších problémů. Čím víc sbíráte materiály a experimentujete s jejich vlastnostmi, tím víc začne celý loop průzkumu a alchymie fungovat a být návykový.

Velkým tahákem je ale i samotný příběh. Série Atelier byla často spojována spíš s pohodovějšími a odlehčenými příběhy, ale Yumia jde trochu jinou cestou. Tentokrát se řeší stigma kolem alchymie, minulost zničené civilizace a otázka, zda může být něco tak mocného vůbec používáno správně. Samotná Yumia je navíc výrazně jiná protagonistka, než na jakou byli fanoušci série zvyklí. Není tak bezstarostná ani energická jako třeba Ryza a její cesta působí osobněji, melancholičtěji a místy i mnohem těžším dojmem.

Samozřejmě hra není bez chyb. Jakmile opadne prvotní wow efekt z objevování, některé aktivity se začnou lehce opakovat a občas jsem měl pocit, že mapa je větší, než by nutně musela být. I tak ale platí, že Atelier Yumia je jeden z nejsilnějších novodobých dílů série a zároveň možná nejlepší vstupní bod pro nováčky. Pokud vás série dříve odrazovala svou strukturou nebo důrazem na crafting, právě Yumia může být ten díl, který vám otevře dveře.

Mně je otevřela opravdu dokořán. Kde ale byly dveře naopak přímo zabouchnuté, je Switch 2 upgrade, který se dle mého značně nepovedl.

Switch 2 upgrade

Na papíře to přitom znělo skoro jako ideální verze hry. Vyšší rozlišení, ostřejší obraz, kratší loadingy a údajně lepší výkon byly přesně ty věci, které původní Switch verze potřebovala. A část z toho se skutečně povedla. Hra je vizuálně čistší, modely postav působí ostřeji, vegetace i některé efekty vypadají detailněji a celkově je obraz mnohem méně rozmazaný než na původním hardwaru. Výrazně se zlepšily i loadingy. Přechody mezi oblastmi nebo načítání uložené pozice jsou znatelně rychlejší a celé tempo hry díky tomu působí svižněji.

Jenže jakmile se hra opravdu rozběhne, začnou problémy. A bohužel jsou větší, než jsem čekal. Největším kamenem úrazu je frame pacing a celkový pocit z pohybu. Kamera při běhu světem často nepříjemně cuká, obraz se trhá a hra má tendenci zadrhávat i v místech, kde by člověk čekal naprostou stabilitu. Nejhorší je to v handheldu, kde je ten rozdíl proti původní verzi paradoxně ještě výraznější.

A právě tady přichází největší ironie. Switch 1 verze spuštěná na Switchi 2 přes zpětnou kompatibilitu běží v některých momentech plynuleji než samotný placený upgrade. To je věc, kterou bych opravdu nečekal, a zároveň hlavní důvod, proč se mi tento upgrade doporučuje jen velmi těžko.

Upgrade navíc přidává i GameShare, takže si teoreticky můžete předávat kontrolu lokálně s druhým hráčem. Upřímně jsem v tom ale neviděl příliš velký přínos. Nejde o žádný plnohodnotný co-op a spíš se jedná o menší bonus navíc než o něco, co by zásadně měnilo samotný zážitek. Přibylo i pár kosmetických doplňků, ale ty jsou spíš drobností než důvodem, proč si upgrade pořizovat.

A právě proto je moje doporučení poměrně jednoduché. Samotné Atelier Yumia je pořád velmi dobrá hra a jako vstup do série ji můžu s klidem doporučit skoro každému. Jen bych se momentálně Switch 2 upgradu vyhnul a počkal, zda Gust technický stav opraví. Dobrou zprávou je, že na patchi už pracují. Do té doby ale platí jednoduchá rada.

Pokud si chcete Yumiu zahrát na Switchi 2, udělejte to raději přes původní verzi. Dostanete plynulejší zážitek a vyhnete se frustraci z upgradu, který měl být jasným krokem vpřed, ale zatím působí spíš jako krok stranou. Nízké hodnocení proto berte pouze v rámci samotného upgradu, ne hry jako celku.

Ua recenzní kopii děkujeme společnosti Koei Tecmo.