Roadhouse Simulator - Recenze dálniční hospody, kde se pivo lije proudem

Vítejte na jedné z nejslavnějších amerických silnic, legendární Route 66. Právě tady, uprostřed zdánlivé pustiny, leží zanedbaný bar, který jako by vypadl z nějakého béčkového filmu. Jako nový majitel máte za úkol vrátit tomuto podniku zašlou slávu, což znamená nejprve pořádný úklid a následně jeho postupné probouzení k životu. Roadhouse Simulator pochází od studia DRAGO Entertainment, které stojí také za oblíbeným Gas Station Simulatorem.

Původně jsem očekával klasický simulátor správy podniku, kde budu nalévat pivo, doplňovat zásoby a rozšiřovat vybavení. Jenže Roadhouse Simulator jde o pořádný kus dál. Kromě role barmana se totiž pustíte do destilace vlastního alkoholu, organizování prasečích závodů, pěstních soubojů nebo vyřizování účtů s místními gangy. Právě tahle kombinace obyčejné hospodské rutiny a naprostých absurdit mě na hře zaujala nejvíce.

Recenzovaná verze: PC

Jak se dálniční šenk probouzí k životu

Po úvodním úklidu se do baru začíná vracet život a s ním také první hosté. Hlavní náplní je zpočátku především obsluha u pípy, kde naléváte několik druhů piva. Brzy jsem však zjistil, že si s výběrem většina hostů příliš hlavu neláme a s radostí vypijí téměř všechno, co jim nabídnete. Jednotlivé druhy alkoholu přitom mohou ovlivnit jejich chování, takže příliš rozjaření zákazníci občas způsobí více problémů než užitku. Zábavnou drobností je také možnost házet naplněné půllitry přes pult přímo k hostům, za což si můžete vysloužit i nějaké to spropitné.

Vedle čepování piva se postupně dostanete také k destilaci vlastního tvrdého alkoholu, jehož složení občas zůstávalo záhadou i pro mě. K tomu musíte hlídat zásoby, doplňovat vybavení a starat se o celkový chod baru. Zpočátku tak většinu práce vykonáváte sami, což může být během rušnějších večerů docela slušný chaos.

Naštěstí si časem můžete najímat zaměstnance, kteří vám s každodenním provozem pomohou. Vedle běžné obsluhy nechybějí ani vyhazovači, kteří s oblibou probouzejí podnapilé spáče. Vždyť kdo spí, ten nepije! Samostatnou kapitolou jsou pak roztleskávačky, jejichž hlavní pracovní náplní je tanec a zvyšování popularity podniku. Postupné najímání personálu patří mezi příjemnější součásti rozvoje, protože vám umožňuje přenechat rutinní práci ostatním a věnovat se dalším aktivitám.

A těch rozhodně není málo. Kromě běžného provozu se můžete pustit například do organizování prasečích závodů, hazardních her nebo provozování vlastního zápasnického klubu. Jednotlivé atrakce slouží nejen jako další zdroje příjmů, ale také jako způsob, jak do podniku přilákat více návštěvníků. Oceňuji především jejich různorodost, protože právě podobné drobnosti pomáhají rozbít stereotyp neustálého nalévání piva.

Důležitou součástí postupu je také získávání reputace. Spokojení zákazníci postupně naplňují ukazatel popularity označovaný jako Hype, který můžete podpořit nejrůznějšími aktivitami. Jednou z mých oblíbených drobností bylo praštění do zvonu, po němž hosté nadšeně začali mlátit půllitry o zem. Inu, místní klientela má poněkud svérázný způsob vyjadřování radosti.

S rostoucím vlivem se otevírají také možnosti spolupráce s místními gangy. Postupně získáváte jejich území, odemykáte specifické bonusy, zaměstnance a další výhody pro svůj podnik. Zde už do hry vstupuje určitá míra strategie, protože musíte přemýšlet nad tím, které výhody se vám budou hodit nejvíce. Nejde sice o nijak zvlášť komplexní manažerský systém, ale představuje příjemnou motivaci k dalšímu rozšiřování podniku.

Když dálniční šenk ožije a ufoni jsou stálí hosté

Příběh zde slouží především jako volnější rámec, který ospravedlňuje vaše snažení. Zajímavostí však je, že Roadhouse Simulator funguje jako dějový předchůdce Gas Station Simulatoru a sleduje minulost postavy známé jako Strýček. Nečekejte ovšem žádné propracované vyprávění plné dramatických zvratů. Hlavním lákadlem zůstává samotné budování baru a především nejrůznější absurdní situace, do kterých se během hraní dostanete.

Atmosféra je příjemně uvolněná a plná svérázného humoru, který mi osobně sedl. Celý podnik působí jako místo, kde se může stát prakticky cokoliv. Jednu chvíli pokojně čepujete pivo, aby se vzápětí dvojice podnapilých zákazníků rozhodla vyřešit své neshody pěstmi. Rvačky přitom mohou poškodit vybavení a přidělat vám další práci, takže občas musíte opustit své místo za pultem a připomenout návštěvníkům, že se nacházejí v baru, nikoliv v boxerském ringu.

Jednou z absurdit, které se mi vryly do paměti, jsou bezpochyby ufoni. Ti do baru pravidelně zavítají pro své poněkud pochybné balíčky, což celému podniku dodává další dávku bizarnosti. Je to přesně ten typ humoru, který od podobně laděného simulátoru očekávám. Hra se zkrátka nebere příliš vážně a nebojí se nabídnout něco naprosto absurdního.

Velmi mě potěšila rovněž možnost uspořádat v baru živý koncert, která do hry přibyla prostřednictvím aktualizace. Kapela dokáže příjemně oživit atmosféru a zároveň přispět k popularitě podniku. Musíte se však postarat také o přípravu vybavení a případné technické problémy. Jde sice o poměrně jednoduchou aktivitu, ale přesně podobné nápady bych ve hře uvítal častěji. Dodávají totiž podniku vlastní charakter a vytvářejí pocit, že neprovozujete jen obyčejnou hospodu.

Aby toho nebylo málo, jednou za čas se v podniku objeví také svalnatý šerif, který mi svým vzhledem pokaždé připomněl The Rocka. Jeho pravidelné kontroly představují další starost, protože musíte dbát na pořádek a především zajistit, aby se v baru nenacházely důkazy vašich pochybných aktivit. Pokud máte všechno v pořádku, můžete být odměněni bonusem, zatímco případné prohřešky vás mohou přijít draho.

Právě podobné drobnosti dávají Roadhouse Simulatoru jeho osobitý charakter.

Ať už jde o podnapilé zákazníky, mimozemské návštěvníky nebo policejní kontroly, hra dokáže poměrně často překvapit nějakou absurditou. Škoda jen, že řada těchto situací po několika opakováních ztrácí své původní kouzlo. Přesto se mi celkové pojetí velmi líbilo a právě humor patří mezi důvody, proč jsem se do svého podniku rád vracel.

Když se dálniční prach snoubí s vizuální jednoduchostí

Vizuální stránka Roadhouse Simulatoru se drží spíše při zemi. Grafické zpracování je funkční a přehledné, s jednoduššími modely postav i prostředí, které však poměrně dobře vystihují ospalou atmosféru zapadlého dálničního baru. Nečekejte žádný fotorealismus ani mimořádně propracované animace. Přesto má prostředí své kouzlo, především díky zaprášenému okolí Route 66 a postupné proměně původně zanedbaného podniku v živější místo.

Zvuková kulisa je spíše nenápadná, ale svůj účel plní. Slyšíte cinkání sklenic, tlumený hovor hostů, běžný hospodský ruch a občasné bouchání půllitrů o zem. K tomu se přidávají nejrůznější zvuky potyček nebo živých vystoupení, díky kterým podnik působí o něco živěji. Celkově jde o příjemný doprovod, který pomáhá dotvářet atmosféru.

Technická stránka hry je na tom o něco hůře. Během hraní jsem sice nenarazil na žádné kritické chyby, ale několik drobných nedostatků se přece jen objevilo. Nejvíce mě obtěžovaly nepřesné hitboxy u některých sedadel a předmětů. Občas se tak stalo, že jsem místo zamýšlené interakce nechtěně udeřil zákazníka, což pochopitelně mohlo vyvolat další potyčku. Vzhledem k tomu, že hra staví na neustálé manipulaci s předměty, dokážou být podobné situace nepříjemné.

Samotná optimalizace je naštěstí dostatečná a hra mi běžela plynule. Výhrady mám však také k uživatelskému rozhraní, které na mě místy působilo poněkud neintuitivně. Především při správě různých činností a postupném odemykání nových možností bych ocenil přehlednější uspořádání. Nejde o nic zásadního, ale vzhledem k množství aktivit by si některé prvky zasloužily více péče.

Dálniční šenk, který baví, ale brzy vyčerpá

Roadhouse Simulator mi připomíná takový ten oblíbený dálniční bar, kde se sice dobře pobavíte, ale po několika návštěvách už poměrně přesně víte, co vás čeká. Hra má své kouzlo, sympatický humor a dokáže vtáhnout do světa bizarních postav a nejrůznějších hospodských aktivit. Pod povrchem se však skrývá poněkud omezená hloubka, která se začne projevovat především ve chvíli, kdy si osvojíte většinu dostupných mechanik.

Prvních několik hodin mě přitom hra skutečně bavila. Neustále jsem odemykal nové možnosti, rozšiřoval podnik a těšil se, jakou další absurditu si na mě vývojáři připravili. Jenže postupně se začal dostavovat pocit, že většinu toho nejzajímavějšího už mám za sebou. Po přibližně deseti hodinách hraní jsem měl dojem, že jsem viděl prakticky všechno podstatné, co hra nabízí.

Největší problém spatřuji především v tom, že jednotlivé mechaniky postrádají výraznější hloubku. Organizování prasečích závodů, nalévání alkoholu nebo spolupráce s gangy jsou zpočátku zábavné činnosti, ale jejich základní principy se příliš nemění. Po určité době tak místo objevování nových možností pouze opakujete známé postupy, které už vás nedokážou ničím překvapit.

Podobně rozporuplně na mě působilo také postupné najímání zaměstnanců. Na jednu stranu oceňuji, že mohu část rutinních povinností přenechat ostatním a soustředit se na rozvoj svého podniku. Jenže ve chvíli, kdy máte většinu důležitých vylepšení odemčenou a personál se stará o běžný provoz, začne hra ztrácet část své původní náplně. Najednou už nemusíte tolik řešit každodenní problémy a místo aktivního zapojení pouze sledujete, jak se vám hromadí peníze.

Samozřejmě chápu, že právě postupná automatizace představuje jeden z hlavních cílů podobných simulátorů. Jenže osobně bych očekával, že s rostoucím úspěchem podniku přijdou také nové výzvy, komplikovanější situace nebo alespoň výraznější možnosti správy. Roadhouse Simulator však svůj potenciál podle mě nevyužívá naplno. Zábavných nápadů má sice dostatek, ale většina z nich zůstává poměrně jednoduchá a po několika opakováních začne působit stereotypně.

Přesto bych nechtěl, aby moje kritika vyzněla příliš negativně. Roadhouse Simulator je totiž sympatický titul, který se nebere smrtelně vážně a sází především na odlehčenou zábavu. Pokud tedy hledáte simulátor, ve kterém si můžete na několik večerů otevřít vlastní hospodu, pořádat prasečí závody a občas někomu jednu natáhnout, dokáže vám nabídnout příjemnou porci zábavy. Jestliže však očekáváte komplexnější manažerskou výzvu nebo dlouhodobě rozvíjený podnik, pravděpodobně budete zklamáni. Výsledkem je tak příjemná, byť poměrně krátká jízda po Route 66, která má své kouzlo i potenciál do budoucna, ale v současné podobě se její možnosti vyčerpají až příliš rychle.

Za recenzní kopii děkujeme společnosti DRAGO Entertainment