Možná jste v minulosti zaregistrovali poměrně známou indie adventuru There Is No Game: Wrong Dimension od studia Draw Me a Pixel. V ní jste byli nesčetněkrát přesvědčováni, že v ní žádná hra není, abyste se následně dostali na meta komediální jízdu napříč dimenzemi i parodiemi různých herních žánrů. Od point-and-click adventury až po zeldovské dobrodružství.
Právě v adventurní části jste se setkali s komickou interpretací Sherlocka Holmese a Watsona, se kterými jste v rozhraní typickém pro tento žánr řešili kratší případ. No a tato dvojka teď dostala plnohodnotné dobrodružství od stejných tvůrců a s příslibem podobně absurdní jízdy. Otázkou ale je, funguje to i jako samostatná hra?
Recenzovaná verze: PC
Tvůrci tu svlékli klasický interface starých point-and-click adventur, který spočíval ve vybírání akcí z dostupné nabídky, a přišli s poměrně originálním konceptem. Ten se sice může na první pohled zdát jako něco, co se po chvíli vyčerpá, opak je ale pravdou. Práce s inventářem a sbírání předmětů tu absentuje. Místo toho se prakticky všechno na obrazovce chová jako gumové nebo rosolovité těleso. Kliknete na objekt, natáhnete ho, sledujete, jak se zdeformuje, a po puštění ho vystřelíte požadovaným směrem nebo tím spustíte určitou akci. Vy tu totiž neovládáte hlavní postavy přímo, ale snažíte se jim pomoci v jejich cíli pomocí manipulace s předměty na dané obrazovce. A funguje to parádně.
Například potřebujete dostat klíč do zámku od skříně, takže ho natáhnete a vystřelíte tak, aby do něj zapadl. Samozřejmě to není vždy takto banální a cesta k kýženému výsledku bývá často trnitá. Tvůrci si tu ale s designem puzzlů opravdu vyhráli natolik, že mě hlavní mechanika bavila po celou zhruba čtyřhodinovou stopáž hry.

Celé jádro tkví v tom, že musíte zkoušet různě natahovat a pouštět předměty, abyste zjistili, jaký to má efekt. Někdy tím protočíte tabuli, která vám odkryje nápovědy, jindy vystřelíte dýni do průtoku ve fontáně, abyste ho ucpali a následně mohli z vody dostat potřebný předmět.
Postupem hrou jsou hádanky vrstevnatější a vyžadují jistý důvtip. Nepřišlo mi ale, že by byly neférové. Pořád se jedná o logiku v rámci herního světa, a pokud se snažíte prozkoumat efekty různých předmětů, brzy na řešení přijdete. Ukázkou může být situace, ve které potřebujete upravit portrét tak, aby vypadal jako jedna z postav. Vyřešíte to tím, že necháte spadnout menší obrázek vedle. Postavu to zaujme, zvedne ho a po cestě zpátky jí pomocí natažení a puštění necháte portrét spadnout na obličej. Tím se na něj obtiskne make-up a část úkolu máte hotovou.
Zamrzí ale, že ovládání není vždy intuitivní. Na ovladači je natahování předmětů jednoduše pomalejší a občas i nepřesné. Ne vždy se mi podařilo, aby objekt udělal kýžený efekt, což v časovaných úkolech dokáže zamrzet. Na myši nebo dotykovém displeji Steam Decku je tento prvek mnohonásobně pohodlnější.

Hádanky jsou tu různorodé a naplno využívají fyzikálnost samotné hratelnosti. Budete tu fackovat postavy, aby se správně pohnuly, a celkově absurdně manipulovat s hromadou věcí. Tvůrcům se navíc daří pořád něčím překvapovat. Budete například přehazovat text v textové adventuře, upravovat herní storyboard nebo sahat do samotného nastavení hry skrze různé tabulky. Podobně jako u minulé hry se tu tedy čtvrtá stěna boří nesčetněkrát.
Vše řešíte vždy v jedné až třech nebo čtyřech lokacích, kde každá působí jako samostatný puzzle. Díky tomu celek nepůsobí překombinovaně. V jedné místnosti se nemůžete někam dostat, takže něco vyřešíte v té druhé a to vás posune dál. Na tomto principu hra staví prakticky po celou dobu. Navíc je tu zabudovaný hint systém, který vás v případě zaseknutí postupně navádí správným směrem a nesype vám řešení rovnou pod nohy.

To se tu poměrně hodí, protože hlavně v pozdější fázi hry se může stát, že vám některé akce jednoduše vůbec nedojdou. Ano, z větší části jsem si osobně říkal: „Aha, to mi přece mělo dojít.“ Byly tu ale i instance, kdy mi nepřišlo moc jasné, co dělat dál, a hra mě k řešení ani po zkoušení různých akcí příliš nenavedla. Naštěstí jde spíš o ojedinělou zkušenost než něco, co by převažovalo. V rámci celého bizarního konceptu je to navíc do určité míry pochopitelné.
Ten navíc podporuje i příběh, který tu není jen do počtu. Naopak výborně doplňuje samotnou hratelnost a dodává celému zážitku ještě větší šmrnc. Watson se Sherlockem se vydávají na misi najít ztracené NPC ze hry, protože samotní tvůrci jsou kvůli tomuto bugu review bombingováni na Steamu. A právě na této dvojce je, aby problém vyřešila.
Tuto verzi slavného detektiva a jeho pomocníka jsem si oblíbil už v minulé hře, takže jsem byl rád, že tu mají více prostoru. Jejich dialogové výměny spolu s výtečným dabingem mě dokázaly přenést i přes slabší pasáže, kdy tomu ke konci trochu spadne řetěz. Oceňuji také množství dialogů a menších filmečků, které tu jsou obsaženy. Díky tomu příběh nepůsobí jen jako položka navíc, která má slepit hádanky k sobě. Navíc oceňuji i pokus o osobnější rovinu v závěru hry.

Za mě tedy příběh funguje v rámci absurdní premisy na výbornou. Je sice jednoduchý a nečekejte od něj větší hloubku, ale ústřední duo spolu s dalšími novými postavami vytváří zábavné a komické panoptikum charakterů. Doufám, že se s nimi setkáme i v budoucích projektech studia. Naprosto bezradný a nemotorný Sherlock mi tu totiž dal vzpomenout jak na inspektora Clouseaua z Růžového pantera, tak na výborný film Without a Clue, ve kterém Watson řešil všechny případy za Sherlocka.
Další pochvalu si dle mého zaslouží i vizuál. Ve své 3D podobě jde skvěle na ruku celkové plastické hratelnosti a líbil se mi i spolu se stylizovanými modely postav. Ano, retro pixelartová estetika má něco do sebe, ale přijde mi, že v rámci barev, designu lokací a celkové atmosféry tu zvolený styl sedí opravdu dobře. To platí i pro soundtrack, který celý zážitek příjemně podtrhuje.
Crushed In Time je tak originální adventurou, jejíž ústřední koncept dokáže udržet hru svěží po celou herní dobu. Je pravda, že párkrát jí spadne řetěz, ve výsledku ale tyto chybičky dokážou zamaskovat zábavné postavy, výborný dabing a originální nápady vývojářů.
Za recenzní kopii děkujeme společnosti Cosmocover
+ Klady
- Originální a zábavná hratelnost
- Hromada originálních nápadů
- Sympatické postavy a povedený absurdní humor
- Vizuál a soundtrack
- Zápory
- Některé hádanky mohou být matoucí
- Ovládání na gamepadu není ideální