Nazdárek, milovníci limonád, energetáků a všemožných chemických sloučenin! Dnes se mi do rukou dostala jedna zajímavá gameska, která na první pohled vypadá dost zastarale. Ale nenechte se mýlit prvními dojmy. Po chvíli hraní mě vážně chytla a zjistil jsem, že tahle „drinkárna“ má něco do sebe.
Preview verze: PC
Vítejte ve světě, kde jste výrobcem, laborantem, pracovníkem i manažerem v jedné osobě. Aspoň ze začátku. Žádné velké korporace, žádní podřízení. Jen vy, pár kádinek, smíchávač a spousta surovin čekajících na to, až z nich vytvoříte něco, co by se dalo pít. A věřte mi, není to jen tak. Hlavní náplň je objevování nových nápojů. Postupně musíte přijít na správný poměr ingrediencí, abyste dosáhli kýženého skóre 10/10. Je to vlastně docela návykový kolotoč: nalejete do kádinky všemožné substance, hodíte je do mixéru, pak do čističky a nakonec do analyzátoru. A když nemáte správné skóre, jdete na to znovu. A znovu. Dokud nedostanete ten dokonalý recept.
A to je přesně ten moment, kdy mě hra dostala. Ač jsem byl ze začátku skeptický, postupem času se ukázalo, že tohle je zábava. Víc, než v leckterém simulátoru, kde prodáváte kdeco. V Drink Factory Simulator jde hlavně o kreativitu a experimentování. Ale o tom až později. Hra vyjde 13. srpna, takže drobné muchle, na které jsem narazil já, můžou být do té doby dávno opravené. Pojďme se na to podívat blíž.
Gameplay
Jakmile se prokousáte počátečním experimentováním s poměry a složkami, což je mimochodem hodně zábavné, protože vás to nutí neustále zkoušet a vylepšovat, hra se začne otevírat. Ten náboj získat lepší skóre a cyklus nalejvání do kádinky všemožných substancí, dávání do smíchávače, pak čističky a nakonec do analyzéru, to je prostě něco, co vás nepustí. A když konečně dosáhnete toho kýženého hodnocení 10/10, teprve pak začíná ta pravá sranda, protože se jde na výrobu ve velkém.
Tady se ukazuje, že hra má opravdu propracovaný systém postupu. Začínáte s malými nádobami a postupně se propracováváte k tankové výrobě. Každý ten posun v kapacitě a strojovém vybavení si musíte odemknout tím, že zaplatíte určitou sumu peněz. A věřte mi, každá ta limča, energeták nebo šťávička se skládá ze všech možných sloučenin, takže je to fakt výzva, ale zároveň i zábava.
Když už máte recept vyladěný k dokonalosti, přichází na řadu samotná produkce. Správně namícháte suroviny, zamícháte je ve strojích, očistíte od bakterií v dalším stroji a hurá s tím do plničky. Ta je mimochodem také upgradovatelná, mění se počet dávkovačů, což samozřejmě zrychluje plnění beden kvalitním a lahodným nápojem.
A aby toho nebylo málo, postupně odemknete i dva pracovníky. Jeden venku sbírá odpad a dává ho do koše, což vám samozřejmě vydělává nějaké ty penízky navíc. Druhý je technik, který umí opravovat stroje a jako správný inženýr to zvládne i se smetákem, takže máte dvě funkce v jedné personě. Je to takové příjemné zpestření a pomocná ruka v jednom.
Když je všechno připravené, stačí si v kanceláři vzít objednávku, správně přiřadit výstupní bránu, počkat na náklaďák, navozit mu tam ty objednané nápoje a šup, je vyděláno. Je to prosté, ale zábavné. Co mě ale trochu potrápilo, byl přesun míchací kádě. Jednak má takový zvláštní skluz a za druhé má otočenou osu Y, takže si připadáte, jako byste řídili letadlo. A když to v nastavení otočíte, je to bohužel pak nepřirozené v samotné hře, takže si moc nevyberete.
Hra obsahuje i drobné minihry, které slouží jen k tomu, abyste si určité výrobní úkony krapínek zrychlili. Není to nic zásadního a pokud řeknete, že minihry neberete, nic se tím nezmění. Jinak musím říct, že hra mi jela nádherně a nic nebyl gamebreaker. Jediný drobný bug, na který jsem narazil, byl, když mi výrobník na mnou připravenou paletu hlásil, že je plná. To se ale vyřešilo snadno, dal jsem tam jinou a jelo se dál.
Bussines a atmosféra
Příběh tady hledejte jen těžko. Ale u simulátoru, který stojí na experimentování a budování vlastní výroby, ho ani neočekáváte. Atmosféra je v tomhle ohledu specifická. Ze začátku působí vizuál poněkud zastarale, že jsem si říkal, na co jsem to vlastně koukal. Jakmile se ale prokousáte prvním úspěšným receptem a vypadne vysněná desítka, všechno se změní. Je to takový útulný kumbál plný kádinek, bublin a chemikálií, ke kterému si postupně vytvoříte vztah. Stereo zvuk obstará základní kulisu běžící fabriky, ale hlavní roli tu hraje hlava v oblacích, když přemýšlíte, co zase smíchat.
Nejvíc si tu užijete spíš takový meditativní rituál. Nalejt, smíchat, vyčistit, analyzovat. Pořád dokola, dokud se neobjeví krásné číslo 10/10. To okamžik, kdy na monitoru vyskočí perfektní hodnocení, mi pokaždé vykouzlilo úsměv na tváři. Grafika sice neoslní, ale atmosféra objevování a postupu je přesně to, co mě u podobných her baví. Svět tady není postavený na dialozích a postavách, ale na pocitu, že každá kapka je vaše. A to mi bohatě stačí.
Grafika a technika
Vizuální stránka hry, jak už jsem naznačil, na první pohled nikoho neposadí na zadek. Působí spíše jednoduše, řekněme účelně, bez zbytečných kudrlinek a grafických orgií, které bychom dnes očekávali od AAA titulů. Modely jsou základní, textury spíše nenáročné, ale na druhou stranu to k tomuto typu simulátoru tak nějak sedí. Není to o dechberoucích scenériích, ale o funkčnosti a přehlednosti. Přestože hra vypadá zastarale, má to své kouzlo, které se projeví až po ponoření do hratelnosti. Nečekejte fotorealismus, ale spíše styl, který klade důraz na to, aby vše bylo jasné a srozumitelné pro samotnou výrobu.
Co se týče technického stavu, tady mám pro vás dobrou zprávu. I přes to, že hra je stále v předběžném přístupu a vyjde až 13. srpna 2026, běžela mi nádherně. Žádné záseky, propady snímků, ani nic, co by bylo takzvaným "gamebreakerem". Setkal jsem se jen s jedním drobným bugem, kdy mi výrobník na připravenou paletu hlásil, že je plná. To se ale vyřešilo jednoduše, stačilo dát jinou paletu a výroba pokračovala bez problémů. Je dost pravděpodobné, že do data vydání budou i tyto drobnosti opraveny.
Jediná věc, která mi trochu dělala vrásky na čele, bylo ovládání míchací kádě. Má takový zvláštní skluz a k tomu otočenou osu Y, takže se s ní manipuluje, jako byste řídili letadlo. A když se pokusíte osu otočit v nastavení, je to zase nepřirozené v samotné hře, takže si prostě nevyberete. Je to taková malá daň za jinak plynulý zážitek. Celkově je hra stabilní a optimalizovaná, což je u předběžného přístupu vždycky příjemné překvapení. UI je intuitivní, vše se dá snadno najít a pochopit, což je pro simulátor tohoto ražení klíčové.
Stojí to za to tahle Limonádovna
Drink Factory Simulator je přesně ten typ hry, u které jsem nejdřív ohrnoval nos, abych za pár hodin zjistil, že mě nepustila. Není to žádný high-end zážitek, ale návykový koloběh experimentování, výroby a postupného rozšiřování fabriky, který ocení především trpěliví hráči simulátorů. Bavil jsem se nejvíc ve chvílích, kdy jsem lovil dokonalé skóre u receptů, a i když hra zatím nemá na Steamu žádné recenze, věřím, že si své publikum najde.
Je to kousek pro fandy sandboxové výroby, kteří mají rádi pokus omyl. Naopak hráči, co čekají akci nebo příběh, ať jdou jinam. Překousnout musíte jednodušší grafiku a nepraktické ovládání míchací kádě. Pokud se ale přes to dokážete přenést, je to pořádná dávka zábavy. Cena je zatím vedená jako Zdarma / Neuvedeno, takže vzhledem k použitelnému stavu a faktu, že hra vyjde 13. srpna, se vyplatí si ji přidat do wishlistu a sledovat. Věřím, že do plné verze se dočkáme vychytání much a možná i dalšího obsahu.
Za preview kopii děkujeme společnosti Playway