WARDOGS je jedna z těch her, které se jen těžko vysvětlují jednou větou. Vezměte základ z Army, přidejte přístupnost a tempo Battlefieldu, ekonomiku a práci s vybavením připomínající Tarkov a celé to přeneste na obrovskou mapu, kde proti sobě nebojují dva, ale rovnou tři týmy až o 100 hráčích. Výsledkem je titul, který na první pohled působí jako další vojenská FPS, ale po několika hodinách hraní zjistíte, že funguje trochu jinak. A právě v tom spočívá jeho největší síla.
Testovaná verze: PC
Tři týmy, jedna zóna a totální chaos
Hlavní herní režim je postavený na principu King of the Hill. Tři týmy bojují o kontrolu nad zónou umístěnou někde na obrovské mapě. Aktivní Control Zone má rozměry 2 × 2 km a její umístění se mění, takže se jednotlivé zápasy mohou odehrávat v úplně jiných částech prostředí. Tým, který má v zóně v daný moment nejvíce hráčů, získává body a první, který dosáhne stovky, vítězí.
Přítomnost třetího týmu přitom dokáže vytvářet situace, které v klasických dvoutýmových FPS jednoduše nezažijete. Můžete se například několik minut přestřelovat s jednou frakcí a ve chvíli, kdy si myslíte, že máte navrch, se z boku objeví třetí a kompletně překope situaci. Najednou není jasné, zda pokračovat v útoku, stáhnout se, nebo využít chaosu a obsadit jinou část zóny.
WARDOGS tak není jen o tom, kdo má lepší aim. Důležitou roli hraje také rozhodování, pohyb týmu po mapě a schopnost reagovat na situaci, která se může během několika sekund kompletně změnit.
Tři mapy, ale pokaždé trochu jiná válka
Hra v současnosti nabízí tři velké mapy a díky dynamickému umístění Control Zone nepůsobí jednotlivé zápasy úplně stejně. Prostředí navíc neslouží pouze jako kulisa. Budovy lze ničit a hráči naopak mohou vytvářet vlastní opevnění a základny.
Právě tady začíná být WARDOGS opravdu zajímavý. Jeden tým může například opevnit důležitý průchod, zatímco druhý se pokusí pozici obejít. Do toho dorazí tank, někdo přiletí vrtulníkem a další hráči mezitím převážejí zásoby. Výsledkem jsou situace, které nepůsobí jako předem připravené scénáře, ale skutečně vznikají až během samotné bitvy.
Nemusíte být ten, kdo má nejvíc killů
Tohle je asi věc, která mě na WARDOGS baví nejvíc. Hra vás nenutí být pouze vojákem s puškou.
Samozřejmě můžete vzít zbraň a vydat se přímo do boje. Stejně tak ale můžete fungovat jako pilot, řidič, medik, průzkumník, stavitel nebo hráč starající se o logistiku. Systém navíc odměňuje aktivity jako transport spoluhráčů, oživování padlých nebo držení objektivu, takže pomoc týmu má skutečnou hodnotu.
Potřebujete rychle dostat lidi do zóny? Vezmete transportní vozidlo nebo vrtulník. Chybí základně materiál? Můžete se starat o zásobování. Chcete být užiteční, ale nechce se vám běžet přímo do středu přestřelky? Můžete spotovat nepřátele, budovat obranné pozice nebo podporovat ostatní hráče.
WARDOGS tak nabízí spoustu způsobů, jak být pro tým přínosem, aniž byste museli každou minutu někoho zastřelit.
Logistika není jen doplněk
Systém zásob tomu dodává další vrstvu. Na mapě pracujete se stavebními, muničními, mechanickými a palivovými zásobami, díky kterým může tým udržovat a rozvíjet své pozice. Na první pohled to možná působí jako detail, v praxi ale začne měnit způsob, jakým vnímáte celé bojiště.
Transportní vrtulník najednou není pouze prostředek, jak se rychle dostat z bodu A do bodu B. Může se stát klíčovou součástí celé operace. Stejně tak hráč, který několik minut převáží zásoby místo střílení, není jen „AFK řidič“. Právě on může být důvodem, proč má tým dostatek prostředků pro další útok nebo obranu.
A přesně tento typ spolupráce podobným hrám často chybí. Každá role nemusí být efektní, aby byla důležitá.
Věže a Hot Zone
Samotná Control Zone navíc není pouze prázdný kruh, ve kterém se všichni postřílí. V její oblasti se nacházejí také věže, které mohou hráči obsadit a aktivovat. Tím lze získat výhodu spojenou se speciální Hot Zone, kde se rychleji získávají odměny a která se zároveň stává dalším atraktivním místem pro boj.
Vzniká tak další vrstva rozhodování. Máte se soustředit na samotné držení zóny? Pokusit se získat věž? Přesunout část hráčů do Hot Zone? Nebo využít toho, že se všechny tři týmy soustředí na jedno místo, a zaútočit úplně jinudy?
Právě v podobných momentech WARDOGS ukazuje, že nechce být pouze další multiplayerovou střílečkou.
Střelba někde mezi Armou a Battlefieldem
Samotný gunplay mi přijde jako velmi povedený kompromis. WARDOGS se nesnaží být tak arkádový jako Battlefield. Pohyb, střelba a celkový pocit ze zbraní mají o něco větší váhu. Zároveň ale hra rozhodně není tak hardcore jako Arma.
Výsledkem je něco mezi oběma přístupy. Dostatečně realistické na to, aby střelba měla patřičnou váhu, ale zároveň dostatečně přístupné, aby člověk nemusel před každým zápasem studovat vojenský manuál.
Podle mě je to přesně správná cesta. Hra si zachovává určitou míru taktičnosti, ale zároveň vás zbytečně netrestá komplikovanými systémy jen kvůli tomu, aby působila realisticky.
Ekonomika dává každému životu význam
WARDOGS má také vlastní ekonomický systém. Za hraní a týmovou spolupráci získáváte peníze a XP. Finance si mezi zápasy ponecháváte a následně je můžete utrácet za vybavení, zbraně, utility nebo vozidla.
Každý život tak není pouze bezhlavý respawn. Musíte přemýšlet, co si můžete dovolit a do čeho se vám vyplatí investovat. Můžete hrát opatrně a šetřit, nebo se rozhodnout, že právě nastal správný čas vytáhnout dražší vybavení, tank či vrtulník a pokusit se tím zvrátit situaci na bojišti.
Protože hra odměňuje také činnosti mimo samotné zabíjení, ekonomika dobře podporuje její hlavní myšlenku. Ne každý hráč musí hrát úplně stejným způsobem.
Proximity voice chat dělá obrovský rozdíl
Pak je tu funkce, která dokáže z úplně obyčejného zápasu vytvořit naprostý chaos: proximity voice chat.
Slyšíte hráče ve svém okolí, takže komunikace není omezena pouze na klasický týmový voice chat. Do hovoru se mohou dostat spoluhráči, ale také protivníci, kteří se nacházejí dostatečně blízko.
Díky tomu vznikají situace, které si člověk jednoduše zapamatuje. Někdo začne vyjednávat, jiný se pokouší protivníka nalákat do pasti. Někdo křičí na pilota, aby ještě neodlétal, zatímco další se směje tomu, že se svou jednotkou právě omylem vyhodil do vzduchu vlastní pozici.
Voice chat zde není pouze další položka v menu. Stává se součástí samotného charakteru hry a pomáhá vytvářet situace, které by bez přímé komunikace vůbec nevznikly.
Každý si může najít vlastní roli
Právě svoboda je věc, která mě na WARDOGS baví nejvíc. Hra vás příliš nevede za ruku a nechává na vás, jakým způsobem chcete svému týmu pomáhat.
Můžete být sniperem, pilotem, řidičem, stavitelem, medikem, logistikem, průzkumníkem, tankistou nebo jednoduše vojákem, který vezme pušku a běží přímo do největšího chaosu na mapě.
Důležité je, že všechny tyto role mají smysl. WARDOGS se nesnaží vytvořit jedinou správnou cestu, jak hrát. Místo toho vám poskytne obrovské hřiště, sadu nástrojů a jasný cíl a následně vás nechá, abyste si vlastní způsob hraní našli sami.
Verdikt
WARDOGS na mě působí jako zajímavý experiment, který bere prvky několika rozdílných vojenských FPS a snaží se je spojit do jednoho velkého sandboxu. Arma připomíná taktičtější atmosférou a důrazem na týmovou spolupráci, Battlefield přístupnější střelbou, vozidly a rozsáhlými bitvami. Tarkov se zase odráží především v ekonomice a práci s vybavením, kdy musíte přemýšlet nad tím, do čeho vydělané peníze investujete.
WARDOGS ale není pouhou kopií těchto her. Tři soupeřící týmy, obrovské mapy, dynamická Control Zone, ničení prostředí, stavění základen, logistika, vozidla, vrtulníky, ekonomika a proximity voice chat společně vytvářejí kombinaci, která dokáže generovat opravdu nepředvídatelné situace. A právě ty jsou pro mě největším důvodem, proč WARDOGS funguje.
Nejlepší momenty totiž nemusí být ty, kdy nasbíráte třicet killů. Může jít o úplně obyčejný let vrtulníkem, během kterého převážíte zásoby na základnu, zatímco pod vámi probíhá obrovská bitva. Nebo o chvíli, kdy se několik hráčů snaží společně ubránit narychlo postavenou pozici. Stejně dobře to může být naprostý chaos v Control Zone, kde se během několika sekund střetnou všechny tři týmy.
WARDOGS není pouze hra o tom, kdo nejrychleji vystřílí celý zásobník. Je také o tom, co všechno jste ochotni udělat pro vítězství svého týmu. A právě proto má podle mě potenciál stát se velmi zajímavou stálicí mezi týmovými multiplayerovými FPS.