Pizza Slice: Recenze mňamozního pokušení (Bez ananasu)

Pizza Slice: Když se z kuchtíka stane šéf pizzerie (a zároveň uklízeč, servírka i psycholog)

Představ si, že přijdeš do pizzerie, kde všechno voní česnekem, rajčaty a... zoufalstvím. Tvůj děda, legenda místní kuchyně, právě odešel na věčnou pizzovou párty nahoře a ty – jeho věčně nespokojený vnuk/vnučka, jste po něm zdědili krámek, který vypadá, jako by ho posledních deset let nikdo neuklidil a ani neotevřel. První věc, kterou uvidíte? Ruka vás svědí po kleštičkách na otevírání plechovek, protože konkurence přes ulici právě představila pizzu s názvem "Smrtelný Pepperoni" a všichni zákazníci tečou tam jako rajská omáčka po svahu.

Recenzovaná verze: PC

„Ale já přece neumím péct!

To je první myšlenka, která vás napadne, když spatříte tu spoušť. Mouka všude, plechovky s prošlou trvanlivostí a jediný zákazník, který se objeví, vypadá jako by právě vylezl z hororu. Ale nebojte – Pizza Slice není o tom, abyste se stali Gordonem Ramsayem. Je to o tom, abyste se stali... no, někým, kdo dokáže udělat pizzu, která nevypadá jako UFO havarované do sýra.

Mechanika: Klikni, táhni, upeč, nezahoď to do koše

Hra je vlastně takový „klikací orchestr“. Objednávky přicházejí jako na běžícím pásu – někdo chce margaritu, jiný chce extra sýr, další chce pizzu bez sýra (ano, takoví lidé existují a jsou nebezpeční). Vy berete ingredience, klábosíte s kolegy, kteří vypadají jako by právě vylezli z 90. let, a snažíte se neztratit nervy, když vám do pizzy spadne půlka rajčete. Obtížnost si můžete nastavit, od „relaxačního režimu, kdy se vám pizza sama peče“ až po „pekelný mód, kdy vám zákazník křičí, že chce pizzu do 30 sekund a vy ještě nevíte, kde je trouba".

Postup a upgrady: Od špinavého umyvadla k pizzerii snů

Za každou úspěšnou pizzu dostáváte peníze, které můžete investovat do vylepšení. Nová trouba? Jasně. Rychlejší sekáček na salám? Proč ne. Obraz vašeho dědy na stěně, který vám při každé chybě křičí "Co to děláš, ty troubo!"? Samozřejmě. Časem se z malého krámku stane pulsující centrum gastronomie, kde se scházejí hipsteři, kteří fotí pizzu na Instagram, i babičky, které chtějí "tu klasiku, co dělával děda".

Zákazníci: Od milovníků sýra po konspirátora

Každý zákazník má svou osobnost. Někteří jsou trpěliví jako buddhističtí mnichové, jiní křičí, že jejich pizza má mít 17 druhů sýra a žádnou zeleninu. A pak je tu ten jeden týpek, který si objedná pizzu s ananasem a pak se diví, proč ho všichni nenávidí. (Ano, hra má achievement "Ananasový masakr".)

Grafika a atmosféra: Kde se sýr stává hlavním hrdinou

Grafika je taková, jakou byste čekali – pastelové barvy, roztomilé animace a pizzové emojis všude. Ale nebojte, není to jen sladký cukr. Hra má i své temné momenty – jako když zjistíte, že váš konkurent přes ulici používá ingredience, které byste raději nechtěli vědět. (Říká se, že tam dávají ananas i do těsta. *Brrr.*)

Chybějící článek týmu: Kde je můj pomocník?!

Tady přichází můj osobní postřeh, po pár hodinách hraní jsem si začal přát, aby existoval nějaký pracovník/pomocník, který by třeba jen roznášel pizzu ke stolům, uklízel špinavé nádobí... a já bych se mohl soustředit jen na pečení nových pizz na objednávku. Hra je totiž tak poutavá, že člověk zapomene na čas, ale zároveň je tolik věcí, které by se daly delegovat. Například když máte plnou restauraci a všichni chtějí pizzu najednou, je to jako být kouzelník s jednou rukou a třemi klobouky.

Vylepšování vybavení: Od mixéru po vysněnou troubu

Hra je zajímavě složená – vybavení jako jsou mixéry a jiné nástroje si můžete postupně, jak vyděláváte, nakupovat nové a výkonnější. Začínáte s obyčejnou troubou, která se topí jako starý sporák, a postupně se dostáváte k moderním zařízením, které by záviděl i Jamie Oliver. Každé vylepšení je cítit – trouba se rychleji zahřívá, mixér lépe mixuje, a vy máte víc času na to, abyste se soustředili na to, co vás baví nejvíc – pečení.

Závěr: Pizza Slice není jen hra, je to terapie

Pizza Slice je jako když si doma pečete pizzu – někdy to dopadne jako umělecké dílo, jindy jako neidentifikovatelná hmota. Ale vždycky je to zábava. Hra vás nenutí spěchat, nenutí vás být dokonalí – jen vás nutí si užít tu chvíli, kdy se z obyčejného těsta stane něco, co někoho potěší. A když se vám to podaří, uslyšíte ten nejkrásnější zvuk: „Díky, byla to nejlepší pizza, co jsem kdy jedl!“ Takže pokud hledáte hru, kde můžete relaxovat, klikat, smát se a občas si říct „proč já“, Pizza Slice je přesně pro vás. A nezapomeňte – ananas patří na pizzu jen tehdy, když chcete, aby vás všichni nenáviděli. A pokud vývojáři přidají možnost najmout si pomocníka, bude to naprostá pecka!

Za recenzní kopii děkujeme společnosti Gaming Factory