RECENZE: Marathon – Extrakce, nebo smrt: Tenká hranice mezi hrdinstvím a totálním fiaskem!

Bungie se rozhodlo pro totální restart a vsadilo na kartu, kterou mnozí považovali za mrtvou. Nový Marathon sice křísí legendární jméno z devadesátek, ale místo nostalgie přináší jeden z nejtvrdsích extrakčních zážitků současnosti. Vizuální minimalismus se tu potkává s mechanickou komplexností, která vyžaduje víc než jen rychlý prst na spoušti. Je to pokus o redefinici online stříleček, který vyvolává jedinou otázku - jste připraveni na hru, která vás naučí nenávidět vlastní chyby?

Recenzovaná verze: PC

Vítejte na Tau Ceti IV - Kde i ticho bolí

Příběhové pozadí nás zavádí na planetu Tau Ceti IV, místo opředené mýty i tragédií. Kdysi zde vzkvétala kolonie, která byla symbolem lidského pokroku a technologické pýchy. Dnes však z tohoto rozkvětu zbyly jen dechberoucí trosky, tajemné artefakty a poblázněná jádra umělé inteligence, která se proměnila v neúprosné digitální lovce, tiše křižující opuštěné komplexy. Vy zde nejste za hrdinu zachraňujícího civilizaci. Jste Runner – vědomí nahrané do syntetického těla, které má jediný cynický cíl, seskočit na povrch, najít v troskách cokoliv cenného a dostat se k extrakčnímu bodu živý. Tato premisa dává hře unikátní filozofický podtón. Jakou hodnotu má život v těle, které můžete po každé misi vyměnit? Odpověď je krutá - přesně takovou, jakou hodnotu má vybavení, které právě nesete na zádech. Každý výsadek je sázkou všeho na jednu kartu.

Ekosystém Runner Shells - Od tanků po neviditelné dravce

Marathon nestaví na fixních povoláních, ale na tzv. Runner Shells, které nabízejí drasticky odlišné přístupy k boji a širokou škálu specializací. Pokud patříte mezi milovníky agresivního brawlu a přímého střetu, vaší první volbou bude pravděpodobně Destroyer. Tenhle shell je navržen pro hráče, kteří chtějí diktovat tempo boje a prorážet i ty nejtužší obranné linie. Dokáže vypouštět ramenní rakety, které automaticky zaměřují již poškozené cíle, což v kombinaci s rozložitelným energetickým štítem vytváří z Runnera v podstatě tank schopný ovládnout chaos bojiště. Naprostým protikladem hrubé síly je pak Assassin, shell zaměřený na stealth a psychologickou hru na kočku a myš. Díky aktivní kamufláži se dokáže stát dočasně neviditelným, a pokud k tomu přidáte schopnost vypouštět husté kouřové clony, mění se každý střet v napínavé drama, kde hraje prim moment překvapení. Vedle těchto dvou protipólů hra nabízí i další specializace zaměřené na léčení, rychlý pohyb nebo průzkum, díky čemuž si každý najde směr, který mu v dané misi sedne nejlépe.

Rook: Osamělý lovec v cizí zóně

Samostatnou kapitolou, ve které jsem během hraní strávil podstatnou část času, je shell Rook. Ten v komunitě Marathonu funguje jako unikátní „scavenger“ mód pro sólo hráče, který se odemyká již na třetí úrovni sezónního levelu. Jako Rook totiž naskakujete do již rozehraných zápasů, což s sebou nese obrovské riziko – klíčové lokace mohou být vybrakované a extrakční body už pod kontrolou jiných týmů. Osobně jsem zažil tu největší frustraci právě v roli Rooka. Ačkoli pro mě hra jako taková nebyla až tak drasticky těžká, role Rooka je neúprosná, protože do hry vstupuje vždy v nevýhodném postavení solo vs. trio. Není nic horšího, než když máte kapsy plné velmi hodnotného lootu, kousek od extrakce vás zaměří sehraná trojice hráčů a vy jako osamocený vlk přijdete o všechno. Je navíc důležité zmínit, že za Rooka nelze plnit kontrakty ani dělat postup v ranked režimu – je to čistě o materiálním zisku a adrenalinu. Rook sice neriskuje vlastní vybavení z trezoru, ale čas a úsilí investované do scavengingu bolí i tak. Dokáže se sice na omezenou dobu maskovat jako nepřátelský robot, což mu umožňuje proklouznout kolem strážných systémů, ale proti lidské přesile tří hráčů je to stále tanec na ostří nože. O to sladší je pak ale pocit, když se vám v kůži podceňovaného Rooka podaří sólo zlikvidovat celou sehranou trojici a úspěšně exfiltrovat s jejich výbavou. To je ten moment, kdy vám Marathon vyžene tep na absolutní maximum!

Expanze Cryo Archive

Nedávný update přinesl do hry novou oblast s názvem Cryo Archive, která posouvá laťku náročnosti ještě o úroveň výš. Tato mapa se nachází hluboko v útrobách mateřské lodi UESC Marathon a slouží jako první skutečná endgame zóna. Nečekejte žádnou rutinní infiltraci, tady musíte postupně zvyšovat svoji úroveň prověření, abyste se vůbec dostali k těm nejlepším odměnám nebo k extrakčnímu terminálu. Klíčovým prvkem je zde extrémní vertikalita centrálního uzlu, která kontrastuje s klaustrofobními chodbami mrazicích krypt. Neustále musíte mít na paměti nenápadné laserové sítě, které sice nezabijí, ale po jejich protnutí spustí alarm, jenž vás uvězní v místnosti s vlnami elitních nepřátel. Samotná extrakce je pak infarktovou záležitostí – po aktivaci terminálu máte jen šibeničních tři a půl minuty na to, abyste se probojovali k lodi, jinak vaše šance na exfil nadobro zmizí.

Systém frakcí a srovnání s konkurencí

Postup hrou zajišťuje propracovaný systém kontraktů pro vlivné korporace. Tou nejdůležitější v začátcích je bezpochyby Cyberacme, u které si hráči nejrychleji budují reputaci pro klíčové upgrady. Právě skrze tyto frakce si odemykáte zásadní vylepšení svých shellů a vybavení – od rozšiřování úložiště pro váš loot, až po rychlejší looting přímo v akci nebo efektivnější modování zbraní. Postupně se vám pak otevírají kontrakty pro další hráče na trhu, jako jsou Nucaloric, technologický gigant Traxus či Sekiguchi Genetics a další. Kromě praktických odměn navíc tyto frakce skvěle dokreslují lore celého univerza; skrze zadání úkolů a doprovodné zprávy postupně odkrýváte jejich pokřivené motivace a špinavou historii kolonie. Právě v hloubce tohoto systému se Marathon střetává s konkurencí v podobě ARC Raiders. Obě hry sice nabízejí standardy jako modování zbraní nebo správu lootu, ale v jádru jsou jejich filozofie odlišné. Zatímco ARC Raiders sázejí na využívání sandboxu a gadgetů k taktizování, Marathon je v jádru neúprosný a přímočarý „face-to-face“ shooter. Tady neexistuje žádná berlička v podobě technické hračky, která by vám dovolila snadno vyklidit pole po špatném rozhodnutí. V Marathonu musíte soupeře jednoduše přestřílet. Celý zážitek do obrovské míry stojí na čistém skillu hráče a mechanické preciznosti.

Systémové selhání: Kde Marathon drhne

Abych však jen nechválil, Marathon s sebou nese i řadu frustrujících prvků, které jsem během hraní pocítil na vlastní kůži. Největším trnem v oku mi zůstalo celkové uživatelské rozhraní v nabídkách menu. Ač je vizuálně extrémně stylové, prohrabávání se ve Vaultu, správa Armory nebo sledování aktivních kontraktů u frakcí působí zbytečně překombinovaně a nepřehledně. Dalším problémem, na který jsem při hraní opakovaně narážel, je značná nevyrovnanost AI nepřátel. Ti se občas chovají jako naprosto neškodné cíle, aby mě vzápětí bez varování trefili s neuvěřitelnou přesností skrze kouř, což působí spíše jako neférový zásah systému než jako vyvážená výzva. Frustraci pak dokáže prohloubit i fenomén „exfil kempování“. Logicky omezený počet extrakčních bodů v kombinaci s designem map nahrává týmům, které dávají přednost vyčkávání v úkrytu na cizí extrakci před vlastním lootováním. Jako veterán žánru sice vím, jak tyto situace číst, ale pro nováčky, kterým hra nabídne jen velmi povrchní úvod a citelně v ní chybí jakýkoliv hlubší tutoriál, bude první kontakt s Tau Ceti IV pravděpodobně velmi tvrdým nárazem do zdi.

Marathon je triumfálním návratem legendární značky, který ukazuje, že Bungie stále patří ke světové špičce. Studio vytvořilo titul s neuvěřitelně silnou vizuální a mechanickou identitou, který se nebojí jít proti proudu moderních trendů. I když může být hra pro nováčky dost nekompromisní a těžká, a jádro hratelnosti netoleruje chyby, výsledek je neuvěřitelně návykový. Pokud hledáte skutečnou výzvu a čistý test skillu, u kterého vám nebude vadit trocha digitálního masochismu, Marathon je momentálně nejoriginálnějším příspěvkem do žánru.