Představa, že se ocitnete uprostřed obří drsné pouště, kde šumí písek a mezi dunami trčí zrezivělé přídě lodí, má svoje kouzlo. SAND: Raiders of Sophie staví na přesně téhle fantazii, na světě, kde lidem zbyly jen obří kráčející stroje, se kterými se snaží z mrtvé planety vytěžit poslední zbytky bohatství. Není to výprava na pár hodin, ale spíš neustálé vracení se na stejné duny, pokaždé s trochu jiným strojem a trochu jinou výbavou.
Testovaná verze: PC
Planeta Sophie na kteŕe se sand odehrává, je fiktivní svět zasazený do alternativní reality, kde tuto planetu zdevastovala ekologická katastrofa. Oceány z ní doslova zmizely a po jejich dně zůstala jen nekonečná poušť plná ztroskotaných lodí, zasypaných přístavních měst a průmyslových ruin. Po dunách se povalují trupy velkých plavidel, která kdysi křižovala moře a dnes trčí napůl zapadaná pískem, opuštěná města si stále nesou stopy po rychlém a chaotickém odchodu obyvatel a mezi troskami se skrývá technologie, která svět do dnešní podoby dovedla. Tuto planetu budete vy, nebo celá vaše skupina přátel prozkoumávat na obrovských robotech.
Ovládání samotného robota je velmi příjemné. Je z něj cítit, že jde o obří těžký stroj, který se hýbe a otáčí pomalu, a přesně to dodává hře onen feeling pilotování skutečně masivního stroje. Studia Hologryph a TowerHaus si tady dali záležet a ten pocit váhy se do hraní přenáší velmi dobře, ať už při chůzi přes duny, natáčení trupu při míření, nebo při náročnějším manévrování v úzkých uličkách zasypaných měst, kde každý špatně odhadnutý krok znamená naražení do trosek a zašprajtnutí, či poničení vašeho stroje.
Koncepčně jde o zajímavou kombinaci dnes populárních looter shooterů s trochou Sea of Thieves. Vše, co si naberete do robota a vynesete ven, si necháte. Nasbírané materiály se používají na procházení technologického stromu připomínajícího World of Tanks, kde jde postupně odemykat nové části stroje, pancíř, jednotlivé místnosti nebo zbraně. Ty se pak dají připnout do předpřipravených designů, případně lze jít mnohem hlouběji a navrhnout kompletní layout robota včetně jednotlivých místností, byť ne úplně bez limitů. Mimo strom technologií jdou materiály použít i na výrobu zbraní a různého vybavení, takže se vyplatí přemýšlet dopředu, co si vlastně z výpravy chcete odnést a na co konkrétně budete suroviny potřebovat, protože vynesených materiálu je vždycky méně, než by si člověk přál.
Hra nabízí dva hlavní herní módy. Ten první připomíná 'free sail' ze Sea of Thieves. Hráč je hozen do rozlehlé mapy bez časového limitu, kde může prozkoumávat libovolné množství městeček a jiných zajímavých míst, a jakmile je spokojený s kořistí, může svého robota poslat lodí zpátky z jednoho z určených bodů. Tahle mapa nemá časový limit, jde o jakousi nekonečnou sdílenou plochu, kde jiní hráči mohli být na daném místě už dávno před vámi a některá místa tak mohou být prázdná. Druhý, drsnější mód funguje po vzoru battle royale. Má časový limit, mapa se postupně zmenšuje a všichni účastníci startují společně. Odměnou za vyšší riziko je kvalitnější loot rozmístěný po celé mapě, díky čemuž se tenhle mód hodí spíš pro hráče, kteří chtějí rychlejší a intenzivnější zážitek bez zbytečného courání se po prázdných koutech pouště.
Je celkem jasné, že SAND je stavěný primárně pro hraní ve skupině. Sólo hraní sice hra umožňuje, a i ostatní hráči narážející na vás v poušti budou často sami, jenže pilotovat robota v jednom člověku je poměrně náročné a únavné. Přebíhání mezi ovládáním pohybu, jednotlivými zbraněmi, doplňováním munice a opravami v jednu chvíli působí spíš jako otrava než zábavný multitasking. Člověk se tak často přistihne, že místo soustředění na okolí a případné nepřátele řeší především logistiku vlastního stroje, což celý zážitek zpomaluje a bere mu spontánnost, kterou by hraní ve skupině nabídlo prakticky zadarmo.
Ještě větší problém sólo hraní představuje samotný looting. Vystřílet místo plné kořisti není takový problém, PvE nepřátelé nejsou velkou hrozbou a zároveň patří k nejslabším částem hry. Jejich animace pohybu i střelby působí zaseknutě a celkově nemotorně, obzvlášť ve srovnání se soubojemi mezi hráči. Po vyčištění lokace je ale potřeba všechnu kořist donést zpátky k robotovi, a s omezeným místem v inventáři jde o zdlouhavé a nudné chození tam a zpátky. Chytřejším řešením je skládat věci do beden umožňujících nabrat víc na jednu cestu, jenže i tak jde o nejnudnější část celého gameplaye, kterou hraní ve skupině prakticky eliminuje jen tím, že víc rukou unese víc věcí. V praxi se tak sólo hráč často ocitá v situaci, kdy tráví víc času přenášením krabic než samotným průzkumem nebo bojem, a to je přesně ta část hry, kterou chcete trávit nejvíce času.
Nejsilnější a nejzajímavější částí extraction žánru bývá PvP, a SAND není výjimkou. Někteří hráči tenhle prvek nesnáší a strach ze ztráty veškeré kořisti ve prospěch někoho jiného by ve hře raději vůbec neviděli, což vidíme hlavně u kasuálnějších titulů typu ARC Raiders, které tento přístup podporují rozdělováním hráčů podle míry agresivity. Tento nonstop strach z přepadení ale právě tvoří atmosféru mnohem intenzivnější než u jiných arénovitějších PvP her a je právě tím hlavním kouzlem tohoto žánru. I zde je alternativní rychlou cestou k lootu obrání jiného hráče. Samotné souboje mezi ocelovými titány jsou výborné, zbraně jsou hlasité, exploze obří a přestřelky mezi roboty působí jako scéna z filmu. Skvěle funguje i taktika nalodění se na oponentův stroj a vyřešení souboje zevnitř místo palby z vlastního robota, byť v sólu je tenhle risk mnohem vyšší, protože opustit vlastního robota znamená buď ho úplně zastavit, nebo ho nechat jet naslepo a doběhnout ho později, potom co se bez posádky sám po chvilce zastaví.
I přes tyhle nedostatky jde o velmi silný a nápaditý koncept, který exceluje především ve skupinách. Pilotování obřích železných strojů napříč pouští je zábava, i když místa, kam se vydáváte, jsou plná nepřátel, jejichž chování zatím potřebuje pořádnou revizi. SAND je titul, který si svoji cílovku určitě najde, a pokud se studiu podaří doladit slabší místa jako umělou inteligenci nebo jiné elementy které primárně haprují u sólo hraní, může se z něj časem stát jeden z ikonických zástupců svého žánru.
Za preview kopii děkujeme společnosti TinyBuild