Tales of Arise Beyond The Dawn Edition - Recenze portu výborného JRPG pro Nintendo Switch 2

Poslední dobou se i přes zpětnou kompatibilitu Switche 2 čím dál častěji setkáváme s tím, že dostáváme znovuvydání starších titulů, tentokrát ve verzi přímo určené pro druhou generaci této konzole. Nevyhnul se tomu ani poslední díl série Tales of s přídavkem Arise, který ve své době sklidil velmi kladné ohlasy. Primárně u nováčků žánru či samotné série se z něj stal ideální vstupní bod.

Není proto divu, že jsme se dočkali i edice s názvem Beyond the Dawn, která je určená pro Switch 2 (na prvn Switch hra nevyšla) a má být plnohodnotným portem šitým na míru. Bohužel, jak víme, porty JRPG pro Switch ne vždy dopadly dobře. I mimo tento žánr jsme se často mohli setkat s poměrně fušérskou prací způsobenou limity handheldu. To, zda se zde jedná o výjimku, si povíme níže.

Recenzovaná verze: NSW2

Je to už zhruba pět let od vydání originálního Tales of Arise, a proto věřím, že většina z vás už o hře slyšela, nebo ji dokonce hrála. Převážně se tu tedy chci věnovat funkčnosti tohoto portu a hodnotit hru právě z tohoto hlediska. Věřím ale, že se mezi vámi najdou i noví majitelé druhého Switche, kteří třeba plánují začít s nějakým JRPG a tento titul je zaujal.

Proto tuto recenzi rozdělím na dvě části. V první si můžete přečíst takovou menší recenzi samotné hry, zatímco ve druhé rozebereme, co toto vydání přináší za změny a jak na samotném handheldu šlape. Pokud jste tedy Tales of Arise hráli a zajímají vás pouze technické záležitosti, neváhejte přeskočit na část druhou.

Tales of Arise: Ideální vstup do JRPG?

Série, která vznikla v roce 1995, v několika dílech obsahovala mechaniky poplatné své době. Patřila mezi ně například tužší obtížnost způsobená častými výkyvy, nebo možnost některé příběhové části či questy jednoduše prošvihnout, pokud jste nebyli v pravý čas na správném místě. To se ale později začalo měnit a série Tales of se postupně snažila více cílit i na nováčky v žánru.

Důkazem může být i odklon od pohádkovější stylizace a příklon k temnějšímu západnějšímu tónu. Ať už v předposledním díle Berseria, kde hrajete prakticky za zápornou postavu, nebo právě v Arise, které ukazuje svět pod nadvládou tyranské rasy zotročující lidstvo i samotného hlavního hrdinu.

U příběhu se logicky zastavíme. Právě tady můžeme vidět největší příklon ke stylu Final Fantasy či západních RPG. Pryč je větší dávka humoru a přehnaně rozjuchaná anime stylizace. Hra se snaží tyto aspekty lehce tlumit, aby byly stravitelnější pro publikum, které do žánru teprve proniká. To ale není na škodu. Dle mého si totiž pořád zachovala to, co dělá JRPG mým oblíbeným žánrem. Tedy emoce, lehkou dávku naivity a hlavně velké dobrodružství napříč různorodými kontinenty. To tu je, jen v poněkud temnějším hávu.

Příběh se odehrává ve světě rozděleném mezi Dahnu a technologicky vyspělejší Renu. Před několika staletími Renané Dahnu ovládli, zotročili její obyvatele a rozdělili zemi na několik izolovaných oblastí, nad nimiž vládnou krutí Lordové. Do toho vstupuje maskovaný otrok bez vzpomínek na minulost, kterému se přezdívá Iron Mask. Ten se zaplete do odboje poté, co pomůže renanské dívce Shionne, jež u sebe ukrývá ukradené Master Core. Právě díky ní a planoucímu meči, který z něj dokáže vytáhnout, se začíná cesta za osvobozením jednotlivých říší.Celá cesta vás tak zavede do různých koutů světa, ve kterých budete svědky bezpráví, otroctví i krutosti daných vládců.

Příběh se nebojí vážnějších témat spojených se ztrátou svobody a otázkou, co vlastně znamená být skutečně volný od okovů. Na škodu ale může být, že se tvůrci těmito tématy zabývají poměrně povrchně. Kvůli velmi rychlému tempu hlavně v první třetině se příběh o některé události jen otře a vy je nestihnete pořádně vstřebat. To platí i pro jednotlivé Lordy, které se snažíte svrhnout. I přes zajímavé osobnosti nemají tolik prostoru, kolik by si zasloužili.

Nenechte se ale zmýlit prvotní kritikou. Příběh sám o sobě je zábavný a obsahuje sympatický ansámbl postav. Ano, mohou evokovat klasická klišé, i tak ale fungují díky postupné gradaci vztahů. Hlavně mezi hlavním hrdinou a renanskou dívkou Shionne, jejíž charakterový přerod a oblouk je zábavné sledovat po celou stopáž hry. To samé platí i pro ostatní postavy.

Já jsem ale obecně sucker pro roadtrip dobrodružství a tohle Arise splňuje na jedničku. Během cesty si navíc můžete vždy pustit takové mini epizodky ve formě lehce rozpohybovaného 3D komiksu. V nich uvidíte různé scénky mezi postavami, ať už rozšiřující lore, nebo přinášející humorné vsuvky.

K dispozici máte také táborák, u kterého krom vaření, jež vám dodává různá vylepšení od XP boostu po větší výdrž, můžete před spánkem strávit čas s některou z postav a zlepšit si s ní vztah. To je taky fajn a jednotlivé charaktery vám to ještě více přiblíží. Není divu, že ke konci mi pak i nejedna slzička ukápla.

Příběhový rámec bych tak zakončil tím, že i přes slabší druhou polovinu, kde ději na nějakou dobu lehce spadne řetěz a neplyne tak dobře jako na začátku, se jedná o příjemné dobrodružství se sympatickými postavami a epickou výpravou za záchranou jedné říše. Má to lehký humor, dojemné chvíle, řadu povedených boss fightů i výborných cutscén. Pro nováčky ideál. Nebudete se tu cítit vhozeni do úplně nepřístupného světa a plně japonská bizarnost je tu v mezích, které dle mého stráví každý hráč RPG.

Teď se pojďme podívat na hratelnost. Ta nabízí pro sérii typický akční soubojový systém, který je zde oproti starším dílům citelně uhlazenější a přístupnější. Místo klasického systému many či technických bodů využíváte u útočných schopností takzvané artes, které jsou navázané na dobíjející se akce během souboje. Léčení a podpůrné schopnosti pak využívají vlastní zdroj v podobě Cure Points. Díky tomu hra působí svižněji a více vás nutí přemýšlet nad tím, kdy útočit, kdy se stáhnout a jak správně kombinovat jednotlivé schopnosti.

Každá postava má navíc vlastní speciální Boost Attack, který se hodí na jinou situaci. Někdo dokáže přerušit sesílání kouzel, jiný prorazit obranu nepřítele a další zase přidat silný úder ve správný moment. Tyto schopnosti můžete využívat i u postav, které zrovna nejsou aktivně v partě, což je skvělý detail. Nutí vás to sledovat nepřátele, reagovat na jejich chování a zapojovat celý tým, ne jen jednu oblíbenou postavu.

Důležitou roli hrají i perfektně načasované úskoky či bloky. Pokud se správně vyhnete útoku těsně před zásahem, můžete navázat rychlým protiútokem a dostat se zpátky do akce. Postupným kombinováním útoků si navíc nabíjíte speciální týmové údery, které jsou vizuálně efektní a dokážou nepřátele okamžitě dorazit. Díky tomu se ve složitějších soubojích nesoustředíte jen na to, jak protivníkovi ubrat co nejvíce zdraví, ale také na prodlužování komb a správné načasování těchto finálních akcí.

Combat je za mě celkově přehledný, není překomplikovaný a i když jeho zmastrování a správné nakombinování jednotlivých aspektů vyžaduje už trochu zkušenější ruku, na start je ideální. Hlavně je ale návykově zábavný. Na škodu může být, že samotní nepřátelé nejsou až tak moc variabilní. Často se setkáte s barevným přeskinováním a totožnými nebo velmi podobnými útoky, což zamrzí. Naštěstí to kvalitní soubojový systém a některé boss fighty, které umí zatopit pod kotlem, dokážou vykompenzovat.

Kde už to skřípe více, je poměrně pomalé levelování. Samotné mobky sice nejsou nějak přehnaně náročné ani ve chvíli, kdy jsou pár levelů nad vámi, ale jejich upižlání často trvá. A to i u některých slabších. Místy to působí, jako kdyby tvůrci záměrně zpomalovali váš progres. V pozdějších fázích to může být poměrně ubíjející, hlavně když se snažíte grindovat na odpovídající level a každý souboj s obyčejnou potvorou se táhne.

Doporučuji se tak vydávat zabíjet monstra o větší počet levelů nad vámi, protože to pomáhá nejvíc. Spolu s exp boostem z některých jídel, která si uvaříte, se tím tempo dá trochu zlepšit. Co ale zanechá lehce hořkou pachuť v ústech, skoro jako špatně uvařená krmě, je fakt, že Bandai Namco samo vydalo DLC, které vám za reálnou měnu zrychlí expení. To mi úplně v pořádku nepřijde.

Je to ale jediná opravdu větší vada na kráse. Jinak je Tales of Arise za mě ideální vstup do série i žánru. Je to přístupná hra s jasně vysvětlenými mechanikami, které vás nezahltí. Postavy i příběh, přes jistou zezápadněnost, pořád mají šarm japonských her, jen bez některých bláznivějších či ujetějších tropů, jako třeba plážové scénky nebo lázně, které byly přítomny v minulých dílech. Mně to upřímně líto je, vás to ale absolutně trápit nemusí. Tento díl vám doporučuji všemi deseti a je možné, že ve vás lásku k sérii zažehne také.

Co přináší edice pro Switch 2?

Důležité je zmínit, že tu nečekejte žádný nový obsah. Jedná se primárně o vydání, které má hru poprvé zpřístupnit také uživatelům konzolí Nintendo. K tomu máte v balení i jediné vyšlé DLC s názvem Beyond the Dawn. Ve své obyčejné nedeluxe verzi jsem navíc našel i několik příjemných bonusů, jako Travel Support Pack s 50 000 Gald, navýšením levelu o 5, CP +100 a kompletní rybářskou výbavou. Dále je tu Silver Weapon Collection, tedy sada nových stříbrných variant zbraní, a Special Data se šesticí dodatečných kostýmů a obsahem pro hlavního hrdinu i hrdinku. Navíc tu jsou i dvě obtížnosti, z nichž jedna je nejtěžší pro pravé harcovníky a druhá je velmi jednoduchá.

Například level up +5 mě příjemně potěšil. Při druhém hraní totiž poměrně zrychlil tempo v rámci grindu, což mi přišlo fajn. Na začátek se to určitě hodí a dostane vás to do optimálnějšího stavu.

Kde to už pro někoho optimální být nemusí, je samotný výkon. Já za sebe musím říct, že bych to, že hra běží na zamčených 30 FPS, tak razantně nezaznamenal, kdyby cutscény neběžely v 60 FPS. V tomto kontrastu je rozdíl poměrně citelný. Nemohu ale říct, že by mi to při hraní nějak zásadně překáželo, a to i přes to, že poslední dobou rozdíly ve snímkové frekvenci vnímám víc.

Málokdy se mi hra začala trhat nebo padat pod třicet snímků. Primárně běžela plynule a toto locknutí mi na handheldu vůbec nevadilo. Zážitek mi to nekazilo, hlavně když obrazová kvalita vypadá dobře jak v handheldu, tak v docked režimu. Pomáhá tomu i fakt, že Tales of Arise má už od základu stylizovanou, lehce přeostřenou prezentaci. Vizuál díky tomu místy působí skoro jako ilustrace nebo malba, což hře velmi sluší. Ztratí se tu tak i pár ústupků v grafice, jako celkové osvícení, či míra detailů v odrazech či některých texturách.

Bohužel je tu i pár technických problémů. Občas jsem si všiml poměrně opožděného dokreslování NPC, například ve městě, nebo zvláštní šmouhy přes některé vzdálenější objekty. Nic z toho ale nebylo zásadní. Za sebe jsem rád, že můžu toto vydání označit za jeden z těch povedenějších portů na druhém Switchi. Hraní bylo po většinu času bezproblémové a užil jsem si ho.

Celkově navíc Tales of Arise pořád vypadá výborně. Je to velký skok oproti starším dílům série a menší segmentované mapy umožňují nacpat do každé z nich solidní množství detailů. Vývojáři toho viditelně využili. Hra je bohatá na stylové vizuální detaily, krásné scenérie a efekty, které jí dodávají specifickou atmosféru.

Na závěr tak podotknu, že se jedná o kvalitní port. Sice má pár chybek, i tak ale dokázal doručit toto kvalitní JRPG na Switch 2 v podobě, ve které si ho na cestách užijete prakticky bez větších kompromisů a v poměrně hezké grafické kvalitě. Jedná se tak o ideální vstup do JRPG žánru pro nováčky, ale i o příjemný zážitek pro ty z vás, kteří už mají v žánru něco nahráno.

Za recenzní kopii děkumeme společnosti Cenega.