Mezi tituly, které vám možná na Gamescomu mohly uniknout a byla by to škoda, patří vizuální novela Rain98, kterou bych trochu pokřtil jako tsundere simulátor. V kůži hlavního hrdiny se záhadným způsobem dostanete zpátky v čase do Tokia roku 1998, konkrétně do Shibuyi. Ocitnete se v bytě mladé Reiny Amehary, která tedy není úplně nejpřátelštější, ale alespoň vás nevyhodí na ulici. Nechá vás u sebe bydlet pod podmínkou, že budete spát v koupelně, pomáhat jí s domácími pracemi a zároveň dělat společnost, když o to zrovna požádá.
Hratelností se jedná o klasickou vizuální novelu podpořenou několika interaktivními prvky v podobě miniher. V hratelné ukázce jsem například hledal předměty potřebné k úklidu, pomáhal Reině nasazovat ponožky nebo jí pomáhal balit objednávky. Jsou to sice drobnosti, ale dokážou příjemně rozbít samotné proklikávání dialogů. V plné verzi jich navíc má být podstatně více. Vývojáři mluví o více než stovce různých miniher a aktivit, přičemž se má otevřít také průzkum ulic Shibuyi.
Z hratelné ukázky jsem s Reinou probíral různá témata, ať už osobní, existenciální, nebo úplně obyčejná. Celou hrou přitom prostupuje melancholická atmosféra podpořená jak nádherným retro art-stylem tak i sytou stylizací do modra a prakticky neutuchajícím deštěm. Hodně tomu pomáhá také hudba a zvuková kulisa bytu i města. Rain98 na mě díky tomu působilo jako vyloženě atmosférická záležitost, kterou si umím dokonale představit večer na Steam Decku se sluchátky.
Pomáhá tomu i samotné zpracování Reiny. Není to jen statická postava stojící před jedním pozadím. Během rozhovorů mění polohu, sedí na pohovce, čte si nebo se věnuje vlastním činnostem. Vývojáři pro hru vytvořili přes 1 500 ilustrací z různých úhlů a situací právě proto, aby její přítomnost v bytě působila živěji. Je to detail, který se k podobně komorně laděné hře velmi hodí a pomáhá pocitu, že s někým v tom malém prostoru skutečně trávíte čas.
Reina je v japonštině plně nadabovaná herečkou Rio Tsuchiyou a už z dema je znát, že právě její hlas bude jednou z důležitých součástí celého zážitku. Odvedená práce je opravdu výborná, což je zrovna u takového typu hry poměrně zásadní. Prim tu mají dialogy a postupné poznávání jedné hlavní postavy, takže špatný dabing by dokázal velkou část atmosféry rychle shodit.
Rain98 ale není jen o bydlení s tsundere mladou holčinou. Reina totiž chce zničit svět a postupně se společně pouštíte do zvláštního rituálu, který s jeho možným koncem souvisí. Otazník zároveň zůstává nad vaším záhadným ocitnutím v minulosti. Časem se mají přidávat také pochybnosti o vlastních vzpomínkách a o tom, co je vůbec skutečné. Tvůrci sami Rain98 označují jako lo-fi psycho-thriller romance a vedle vztahu dvou hlavních postav tak počítají i s psychologickou stránkou a postupně rostoucím pocitem nejistoty.
Samotný rok 1998 přitom nebyl zvolen náhodně. Vývojáři se inspirovali atmosférou tehdejšího Japonska, kde se blížící rok 1999 pojil mimo jiné s velkou popularitou Nostradamových proroctví o konci světa. Právě rok před ním jim připadal zajímavější. Nejde ještě o samotnou katastrofu, ale spíše o období nejistoty a čekání na to, zda se vůbec něco stane. K melancholickému tónu Rain98 to sedí překvapivě dobře.
Plná verze má být také výrazně větší, než tvůrci původně zamýšleli. Zpočátku počítali přibližně s tříhodinovou hrou, po reakcích z různých herních akcí ale rozsah výrazně zvětšili. Režisér ShoonT nyní odhaduje první průchod zhruba na deset až patnáct hodin. Hlavní příběh má směřovat k jednomu hlavnímu zakončení, ale způsob, jakým budete s Reinou jednat, otevře odlišné dialogy a další situace.
Z Rain98 jsem tak zatím odcházel hlavně s pocitem, že by z něj mohla být velmi příjemně osobitá záležitost. Na jednu stranu tu máte každodenní soužití s nepříliš přátelskou mladou holčinou, uklízení bytu, balení objednávek nebo nasazování ponožek. Pod tím se ale postupně začíná objevovat melancholický psychologický příběh, otázky kolem hlavního hrdiny a samozřejmě možný konec světa. Právě spojení zdánlivě obyčejného každodenního života s něčím mnohem temnějším mě na hratelné ukázce zaujalo nejvíce. A také jsem přeci jen pouhým fanouškem japonských podivností.